Jaroslav Kejzlar | Články / Reporty | 18.11.2017
FUMUfest každoročně není jen o cvičeních studentů audiovize, ale i o dílech, která objíždějí velké tuzemské nebo zahraniční festivaly. Týká se to třeba velmi znepokojujícího dramatu Špína režisérky Terezy Nvotové a k obdobně velkým společenským diskuzím bezesporu vybízí i epizoda z cyklu Český žurnál – Hranice práce, dokumentární počin Apoleny Rychlíkové, který nedávno zvítězil na MFDF Jihlava.
Minimální mzda, pravidelné (neplacené) přesčasy, nulový zájem vedení o požadavky ze strany zaměstnanců. Dokumentární film Hranice práce natočila studentka FAMU Apolena Rychlíková ve spolupráci s novinářkou Sašou Uhlovou. Ta si v průběhu půl roku vyzkoušela hned několik nejhůře placených a většinou fyzicky velmi náročných prací, potají si během pauz dělala poznámky a později vypouštěla ven psané reportáže.
Záběry ze skryté kamerky schované v šátku na vlasy představují unikátní náhled do prostředí Babišových drůbežáren, motolské prádelny nebo zákulisí tříděného odpadu. Dá se namítat, že se Rychlíková až příliš zaměřuje na Uhlovou a její osobní a rodinné prožívání, místo aby do větší hloubky probírala samotnou novinářskou práci své kolegyně. Potom by ale víceméně šlo o audiovizuální verzi oněch textů, takto je ústřední herecká mučednice ztělesněným důkazem až nelidského zacházení s těmi, kteří často jen nedostali příležitost k jinému zaměstnání. O další důvod víc, proč chtít sledovat Uhlovou v akci, je její citlivý přístup k lidem a schopnost suchým humorem popsat vzniklé situace: „Nemůžu za to, že se vždycky nejvíc skamarádím s cigánama,“ nakládá novinářka.
fotogalerie z FAMUfestu tady, ale i tu
To absolventka FAMU Nvotová představila svou Špínu českým divákům už třeba ve Varech a pozornějším neunikla ani na LFŠ, přesto je fajn si tenhle snímek připomenout, obzvlášť když nabývá na aktuálnosti s kauzami sexuálního obtěžování, které zmítají Hollywoodem. Špína je drama o traumatu ze znásilnění, strachu z viktimizace a neschopnosti konfrontovat predátora pro jeho moc, kterou má v okolí oběti. Ačkoliv rozvíjí více krizových témat (jako třeba úroveň slovenského zdravotnictví) příznačně může sloužit pro lepší pochopení obětí sexuálních útoků, navíc vše předkládá srozumitelným způsobem.
Na závěr znovu tvrdá dřina a nenápadný zástupce mezi soutěžními snímky. Že i na malém prostoru se dá zahrát solidní divadlo, potvrzuje Kristýna Kopřivová ve své sedmiminutové reportáži Česká síla. V černobílé stylizaci, která účinně smazává povrchní rozdíly, konfrontuje nejsilnější české muže na turnaji ve strongmanství s lešenáři pracujícími na stavbě. Pro soutěžní siláky je motivací především to, aby v zahraničí ukázali, že Česká republika je hrdý a silný národ (co naplat, že jejich historicko-geografické důvody k pozvednutí naší země jsou mimo mísu). Vysvětlují svůj několikafázový tvrdý trénink a přirovnávají ho takřka k řeholi, ale hlavně litují toho, že neberou tolik peněz co hokejisti. Oproti tomu lešenáři, balancující ve výšce několik desítek metrů bez jištění, si povzdechnou, že o sílu je zájem jenom tehdy, když někdo překoná rekord v televizi – samotná fyzická práce je špatně placená a nikdo ji nechce dělat. Elegantní.
FAMUfest Inferno
13. - 18. 11. 2017 Kino Světozor, Lucerna, FAMU, Praha
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.