Články / Reporty

FA(m)UST 2 – v hlavní soutěži samá Špinavá Práce

FA(m)UST 2 – v hlavní soutěži samá Špinavá Práce

Jaroslav Kejzlar | Články / Reporty | 18.11.2017

FUMUfest každoročně není jen o cvičeních studentů audiovize, ale i o dílech, která objíždějí velké tuzemské nebo zahraniční festivaly. Týká se to třeba velmi znepokojujícího dramatu Špína režisérky Terezy Nvotové a k obdobně velkým společenským diskuzím bezesporu vybízí i epizoda z cyklu Český žurnál – Hranice práce, dokumentární počin Apoleny Rychlíkové, který nedávno zvítězil na MFDF Jihlava.

Minimální mzda, pravidelné (neplacené) přesčasy, nulový zájem vedení o požadavky ze strany zaměstnanců. Dokumentární film Hranice práce natočila studentka FAMU Apolena Rychlíková ve spolupráci s novinářkou Sašou Uhlovou. Ta si v průběhu půl roku vyzkoušela hned několik nejhůře placených a většinou fyzicky velmi náročných prací, potají si během pauz dělala poznámky a později vypouštěla ven psané reportáže.

Záběry ze skryté kamerky schované v šátku na vlasy představují unikátní náhled do prostředí Babišových drůbežáren, motolské prádelny nebo zákulisí tříděného odpadu. Dá se namítat, že se Rychlíková až příliš zaměřuje na Uhlovou a její osobní a rodinné prožívání, místo aby do větší hloubky probírala samotnou novinářskou práci své kolegyně. Potom by ale víceméně šlo o audiovizuální verzi oněch textů, takto je ústřední herecká mučednice ztělesněným důkazem až nelidského zacházení s těmi, kteří často jen nedostali příležitost k jinému zaměstnání. O další důvod víc, proč chtít sledovat Uhlovou v akci, je její citlivý přístup k lidem a schopnost suchým humorem popsat vzniklé situace: „Nemůžu za to, že se vždycky nejvíc skamarádím s cigánama,“ nakládá novinářka.

fotogalerie z FAMUfestu tady, ale i tu

To absolventka FAMU Nvotová představila svou Špínu českým divákům už třeba ve Varech a pozornějším neunikla ani na LFŠ, přesto je fajn si tenhle snímek připomenout, obzvlášť když nabývá na aktuálnosti s kauzami sexuálního obtěžování, které zmítají Hollywoodem. Špína je drama o traumatu ze znásilnění, strachu z viktimizace a neschopnosti konfrontovat predátora pro jeho moc, kterou má v okolí oběti. Ačkoliv rozvíjí více krizových témat (jako třeba úroveň slovenského zdravotnictví) příznačně může sloužit pro lepší pochopení obětí sexuálních útoků, navíc vše předkládá srozumitelným způsobem.

Na závěr znovu tvrdá dřina a nenápadný zástupce mezi soutěžními snímky. Že i na malém prostoru se dá zahrát solidní divadlo, potvrzuje Kristýna Kopřivová ve své sedmiminutové reportáži Česká síla. V černobílé stylizaci, která účinně smazává povrchní rozdíly, konfrontuje nejsilnější české muže na turnaji ve strongmanství s lešenáři pracujícími na stavbě. Pro soutěžní siláky je motivací především to, aby v zahraničí ukázali, že Česká republika je hrdý a silný národ (co naplat, že jejich historicko-geografické důvody k pozvednutí naší země jsou mimo mísu). Vysvětlují svůj několikafázový tvrdý trénink a přirovnávají ho takřka k řeholi, ale hlavně litují toho, že neberou tolik peněz co hokejisti. Oproti tomu lešenáři, balancující ve výšce několik desítek metrů bez jištění, si povzdechnou, že o sílu je zájem jenom tehdy, když někdo překoná rekord v televizi – samotná fyzická práce je špatně placená a nikdo ji nechce dělat. Elegantní.

Info

FAMUfest Inferno
13. - 18. 11. 2017 Kino Světozor, Lucerna, FAMU, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace