keša | Články / Reporty | 27.07.2016
Rusové natočili první sci-fi film v roce 1924 a hned zkraje majstrštyk. V Krásce z Marsu režiséra Jakova Protazanova najdeme vizi dokonalé marťanské civilizace, futuristické výtvarno (kapitola kostýmy je sama o sobě uměleckým dílem), sovětskou agitku, detektivku a komedii.
K hudebnímu ztvárnění tohoto filmu dostává příležitost postrocková kapela Safety First, místní borci. Rozjezd jak jinak než s delay on na obou kytarách, pak se přidává basa a bicí. Kdo si ještě vzpomíná na rané desky Maserati a The Mercury Program, si dovede představit, jak tento doprovod zní a taky, že ze zavedeného mustru se nebude slevovat. Natož aby byl pedál delay nedej bože snad někdy v módu off.
Bohužel to je zároveň i slabinou této projekce s živým doprovodem. Díky tomu se kytary občas rozjíždí a začátek setu tím trpí. Pro ortodoxní je ovšem zavedený delayový diktát mantrou. Safety First rozdělují své tracky podle prostředí nebo událostí filmu, který jim to umožňuje. V Krásce z Marsu se střídá linie pozemská s marťanskou. Mění se pouze prostředí, film je pomalý na obou zmíněných frontách, bez větší akce, s dlouhými záběry, což hraje kapele do karet. Z diktátu se Safety First vymaní alespoň na chvíli ruskou Kalinkou, která k záběrům moc dobře sedne, na plátně se zrovna hoduje, škoda, že to není hned z voleje, kapela nasazuje přechod s klopýtnutím. Po tomto odbočení se Sejfťáci vracejí do zavedených ploch.
V momentě vraždy jsou ozvěnou opakující se kytary konečně oživeny boosterem, zvuk je hutnější než předtím a vůbec, přituhuje. Raketa letí na Mars. Po příletu bez velkých okolků rovnou vzpoura a nasazení socialismu na rudé planetě. Jde o vrchol filmu, kde vynikají kostýmy Marťanů, ať už jejich představenstva, proletariátu nebo vojáků, zpracování je nádherné. Na kytarách nasazen znovu booster a kapela tlačí. Další oživení je až zpět na Zemi, den oslavy revoluce, bicí v pochodovém rytmu, vymanění se ze zaběhlého.
Škoda, že souhra trvala tak dlouho a delay on není taky někdy delay off a že kapela jede furt jako kvarteto, kdy nikdo z něj nemá pohov. Ty ortodoxní by to snad neurazilo a těm ostatním by se možná ulevilo. Ale kdo ví, bezpečnost raději na prvním místě.
Letní filmová škola 2016
Film a živá hudba: Němé počátky sci-fi
Kráska z Marsu (Aelita, 1924), hudební doprovod: Safety First
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.