Články / Reporty

Film a živá hudba: Mechanický muž a Paříž spí vs. Jiří Bárta

Film a živá hudba: Mechanický muž a Paříž spí vs. Jiří Bárta

Ondřej Bezucha | Články / Reporty | 29.07.2016

Výběr hudebníků v sekci Film a živá hudba se z celkem pochopitelných důvodů zaměřuje především na současnou tvorbu. Jméno Jiřího Bárty, který v rámci letošního ročníku Letní filmové školy doprovázel blok dvou středometrážních filmů, tak do této kategorie příliš nezapadá. Tento virtuózní violoncellista spolupracuje hned s několika symfonickými orchestry a pohybuje se zejména na poli klasické hudby. Jeho hudební doprovod k filmům Mechanický muž a Paříž spí sice z několika důvodů nezpůsobil senzaci, přesto šlo o osvěžující zážitek.

Z italského snímku André Deeda Mechanický muž se dochoval pouze půlhodinový fragment. Komediální sci-fi z roku 1921 se Jiří Bárta rozhodl doprovodit pouze hrou na pianino, namísto reprodukce dobových romantických postupů však zůstal u minimalistické kompozice. Někdy struny pianina rozezněl klaviaturou, někdy přímo údery kladívka. Bylo slyšet více ticha než tónů piana – fragmenty melodie k fragmentům filmu. V případě akčních scén se ovšem obraz a minimalistický doprovod více tloukl než doplňoval, exploze a bojující roboti možná vyžadovali hutnější zvukovou plochu.

Debut René Claira Paříž spí z roku 1923 už Bárta doprovázel improvizovanou hrou na violoncello. I v tomto případě bylo slyšet plně rozeznělé cello jen na krátkou chvíli, kdy se v éterickém záběru na střechy Paříže rozeznělo několik taktů Bachova preludia. Většinu času zůstával Bárta u jednoduchých rozkladů, když subtilní tóny podporovaly atmosféru ztichlé metropole docela dobře.

Problém nastával u slapstickových pasáží filmu, kdy opožděné reakce violoncella groteskním výstupům poněkud podrážely nohy. Na vině však nebyla Bártova technika, spíše zvolený koncept hudební improvizace. Humor v Clairově filmu je založen na timingu a momentu překvapení, improvizovaný doprovod tak musí nutně narážet na své limity. Přesně načasovat zvuk k nečekaným obrazovým gagům lze zkrátka dost obtížně.

Ačkoliv se zvuk s filmem v některých momentech zcela nepotkával, je zařazení klasického hudebníka vedle rockových a elektronických kapel skvělý dramaturgický krok. Bárta zároveň dokázal čistě akustický doprovod velmi chytře aktualizovat a předvedl naprosto precizní výkon.

Info

Film a živá hudba: Mechanický muž a Paříž spí vs. Jiří Bárta
Mechanický muž (André Deed, 1921)
Paříž spí (René Clair, 1925)
28. 7. 2016 Kino Hvězda, Uherské Hradiště
www.lfs.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace