Peter Forgáč | Články / Reporty | 29.06.2017
Foo Fighters sa vrátili do Prahy po piatich rokoch. Kapelu, ktorá hrá štvrť storočie, treba vidieť, než sa z nej stane sračka. Utorkový večer utvrdil v tom, že u Foo Fighters to zatiaľ nehrozí, čo rozhodne nebýva pravidlom.
Predkapelou boli "drevorubači" Red Fang. Na týchto chlapíkov som sa špeciálne tešil, a to hlavne po tom, čo som ich zažil pred dvoma rokmi na Mighty Sounds. Lepšie povedané, tešil som sa na nich o týždeň skôr, keď mali hrať vlastný koncert v Prahe, ktorý zrušili práve kvôli turné s Foo Fighters. Naskytla sa tak možnosť vidieť dve vynikajúce kapely. Red Fang začali o pol hodinu skôr, než bolo pôvodne avizované, takže som videl tretinu setu a počul polovicu spevu, keďže zvuk bol podpriemerný, ale aspoň som si zabliakal Prehistoric Dog. Bol som asi medzi tridsiatimi percentami publika, ktoré ich reálne ocenili.
Foo Fighters sa však už s ničím nemaznali a vychrlili dva a pol hodinový set, počas ktorého sa človek ani raz nenudil. Zvuk sa citeľne zlepšil a zazneli skladby z celej diskografie, čo bolo veľké pozitívum. Ako prvá prišla na rad klasika Times Like These, následne sa zrýchlilo tempo skladbami All My Life, Pretender. Obligátna predstavovačka kapely obsahovala dobré intermezzo od Ozzyho, Pink Floyd a Alice Coopera. Na klasickú koncertnú My Hero už museli spievať všetci, natiahnutá a pomaly vygradovaná Skin and Bones prišla v polovici. Tu sa predviedol nový člen Rami Jeffee na harmonike. Celá kapela na pódiu fungovala výnikajúco, a to aj s novým klávesákom. Grohl neustále prekladal songy klasickými hláškami, no u neho to pôsobí prirodzene a uveriteľne a je jedno či vidíte Foo Fighters prvýkrát alebo desiaty. Zaujímavosťou bol basák Nate Mendel, zvečnený na bicích v prevleku starca z nového klipu Run.
Nasledovali rýchle songy z Wasting Light, čo predstavovalo dobrú prácu s dynamikou koncertu. Pri klasickej "štadiónovke" Wheels osvetlilo publikum celú arénu telefónmi. Prekvapením bol Jazz Coleman z legendárnych Killing Joke, ktorý sa nečakane objavil na pódiu pri covery Requiem. Na koniec sme dočkali najväčších hitov, Best of You a Everlong, ten už len v štúdiovej verzii, ako to v posledných rokoch býva. Na konci nebolo žiadne naťahovanie alebo odchody z pódia, to už Grohl & spol. robiť nemusia.
Foo Fighters. predviedli skvelú a poctivú rockovú show. A práve v tom spočíva ich sila aj po tak dlhom čase. Od výbornej práce s publikom, živelnosti na pódiu až po nabitý setlist. Nič menej, nič viac.
Foo Fighters (us) + Red Fang (us)
27. 6. 2017 O2 arena, Praha
foto © su
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.