Články / Reporty

Hradecký slunovrat: víno jménem Zvíře jménem Podzim

Hradecký slunovrat: víno jménem Zvíře jménem Podzim

Martin Řezníček | Články / Reporty | 02.07.2017

Druhý den festivalu v Hradci nad Moravicí byl co do počtu koncertů mnohem bohatší než ten první (více než dvojnásobně), neboť program začínal hned po obědě a na nádvoří zámku se taky otevřela Full Moon Zone. Oproti prvnímu dni byl mnohem více zastoupen ženský element.

Jeho první zástupkyní byla Mucha a kapela. Při jejich koncertech obvykle matky nadšeným dětem zacpávají uši, zatímco samy přitakávají kousavým textům, a muži se baví, poznávajíce se coby antihrdinové písní zpěvačky Nikoly Muchové, která by svým sprostovtipem snadno strčila do kapsy pražského hejska Kaifosze. Vulgarismy jsou ale v jejím podáním dobrým prostředkem, jak vyjádřit, že „holky těžší to maj“. Kapela nebyla jen zábavnou vložkou na line-upu festivalu a kromě lyrické smršti nabídla i skvěle šlapající rytmiku.

Éterický indie pop následujích Ille postavený na souhře tiché eletroniky, kytar a jemného vokálu Olgy Königové byl dokonalým protikladem předcházejícího vystoupení. Ženskou alianci pak doplnili ještě vtipálci Jananas a Katarzia, která se kryla s jedním z mála zajímavých objevů Open scény, indie kapelou Break Falls pyšnící se velmi nadanou mladou zpěvačkou Alžbetou Brothánkovou.

fotogalerie z festivalu najdete tady i tu

Vrcholem akce byl první koncert nové české „superkapely“ Zvíře jménem Podzim, podle níž pořadatelé pojmenovali i víno objednané speciálně pro festival. Kapela je dalším z mnoha projektů Jakuba Königa (Obří broskev, Kittchen) a mimo něj pojala dalších cca deset členů, mezi nimiž jsou Tomáš Neuwerth na bicí, Terezie Kovalová na violoncello, Marie Kieslowski na klávesy, zpěvačka Marie Puttnerová a další. Zvíře jménem Podzim chce být hitovější než Kittchen – a hlavně díky refrénům se mu to daří, sloky přesto působí stále jako hudba z jiného světa, za což mohou zejména vokály a Königovo zvláštní frázování, při němž člověk přestává vnímat, kde se nachází doby a kde končí takt. Pomalé tempo písní a dlouhé tóny kytar a smyčců pak často působí až hypnoticky, dochází ale i na momenty dojetí a vytržení pod tíhou intenzivního zvuku. Jako červená nit se celým koncertem táhne postava zvířete jménem Podzim, které se objevuje snad v polovině písní a vtěluje do sebe všechny strachy a bolesti.

Návštěvnost festivalu se prý rok co rok zdvojnásobuje, což by při letošní návštěvě kolem patnácti set lidí znamenalo, že by se za rok mohl rozrůst už na docela velký festival. Jestli by to pro něj bylo dobře, nebo by tím spíš utrpěl, ale zůstane otázkou až do příštího ročníku.

Info

Hradecký Slunovrat
1. 7. 2017, zámek, Hradec nad Moravicí

foto © vrbaak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace