Tereza Posturová | Články | 01.11.2013
Pravděpodobně jste zaregistrovali, že začátkem září tudy se svým sólovým počinem projela Dana Schechter. Normálně se v rámci píár píše recenze aktuální desky před turné, ne tak tady. Tečka za geniem loci, lepší pozdě než vůbec, jako vydřený orgasmus.
Insect Ark, další dílek z nevyzpytatelné skládačky tvůrčího přetlaku drobné dámy a houževnaté individuality, co o sobě dává slyšet už od (ne)dávných dob Angels of Light, muselo to zaznít. Kotouč, zabalený v rozkládacím diy ručně číslovaném a stroze potištěném čtyřbarevném obalu, odkazuje jednoduchou retro stylizací na grafickou nadčasovost poctivého sítotisku.
V hlavní roli instrument, efekty vydatně přepudrovaná lap steel kytara a nacházení hranic ve variování slideové techniky. Gradace songů se nemálo podobá atmosférickému postrockovému divadlu, tady je ale oproštěná od zbloudilého balastu, který zbytečně oddaluje příchod finálního rozuzlení. Přesto se do cesty neustále připlétá droneová mlha, co zahaluje orientační body v krajině vědomí. Jakkoliv je v souvislosti s Insect Ark skloňován pojem Jesu, Broadrickovy apokalyptické vize jsou vedle tohoto plíživého monstra ódy na radost. Spíše lehčí záchvaty dark ambientu nebo doomu zvládají z části postihnout tuhle neprůhledně monotónní zvukovou architekturu. Povšechná inspirace, do níž se vejde i western: tvrdím, že počátek titulního songu je jasná parafráze legendární foukací harmoniky z Leoneho majstrštyku. Automatické bicí šlehavými údery vypalují základní tvar temných myšlenek, hypnotická basa popelem šrafuje detaily. Long Arms konejšivě nepohladí, ani nevede za ruku, duševní rešerše se musí vytrpět o samotě, pomalu a fest. Deska sice pozvolna rozevírá všeobjímající paže, tahle náruč ale okamžitě zahalí den do unaveného večera, který preparuje útroby nalomené mysli, do vzácné doby, kdy je člověk nejraději sám se sebou a tichem, co neutěšitelně křičí. Do doby, kdy nadchází okamžik pro soukání nitě podivně sentimentálního příběhu, nekonzistentní hořkosladká břečka života se vylévá do noci podle zkřiveného rytmu programování jednotlivých songů.
Čas se málokdy tak rychle vleče, když navrstvené smyčky uvazují tři tracky do rozpětí šestnácti minut, pod jejichž tlakem povoluje poslední spasmus odporu vůči rutinnímu pachtění za každodenním živořením. Poslech Long Arms není příjemným lechtáním, spíše to chce trochu sebemrskačské troufalosti pro sypání soli do ran. Absence slov umožňuje do prázdného pohledu bolestivě promítnout spoustu hluboko zasunutých pochybností a domněle zahojených jizev (Long Arms, Lift Off), zároveň pomáhá sesbírat rozbité kousky nadějí, záchranné kruhy, které lze zase na bezpečně krátkou dobu objímat očima (Symbols). Jakási experimentální terapie schizofrenně duševní obrody během probdělé noci, postmoderní osvícenství, vedoucí k masochistickému otáčení stran pořád dokola.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
redakce 19.12.2024
Bohatá diskografie zahrnuje meditativní neoklasická alba vydaná u prestižních labelů.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
redakce 16.12.2024
Jaké hudební tipy nám dal začínající autor a fanoušek popkultury vyžívající se v antihrdinech?
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.