Jasná páka, tradičně na Mikuláše

Tradice se mají ctít, obzvlášť takhle ke konci roku, navíc když je jeden křesťan, že… A jednou z takových pěkný tradic je Hudba Praha v Akropoli na Mikuláše. A když už to teď nemůže být Hudba Praha, tak určitě Jasná páka.

Logickým pojítkem obou zmíněných formací je samozřejmě Michal Ambrož. Na něm tyto koncerty vždy stály a tak nějak jeden očekává, že tomu tak bude napořád. Bylo to tentokrát trošku jinak – Ambrož samozřejmě přítomen byl, ale celý koncert trochu po frippovsku proseděl po straně pódia a rozhodně byl vše jen ne frontmanem kapely. Hodně zdraví, Michale.

Každopádně, i kdyby Ambrož neuměl už nikdy nic jiného, než sezvat na pódium svoji partu, pořád by mu bylo zač děkovat. Protože kdo jiný má v kapele tak odlišné – a po všech stránkách plně funkční - persony, jako je novodobý pákovský frontman Petr Váša a příležitostný zpívající bubeník David Koller. Ten od úvodních Špinavejch zad až po úplné finále neslezl z pódia a jednomu opět dochází, že tenhle pán má i jinou tvář. Dominantní postavou pódia byl ale po všech stránkách Váša. Neznalým do značné míry nelze popsat, co všechno Vášovo působení znamená, ale ať už jde o Jasnou páku nebo o jeho domovskou skupinu Ty syčáci, asi to ani nemůže fungovat jinak, než že vše ostatní zastíní – i vzhledem ke svému „vizuálu“. Kromě zpěvu a, dejme tomu, pohybů je navíc velmi vtipný.

Jak bývá u Ambrožových part zvykem, sestavu doplňovaly dvě atraktivní sboristky. Už jich Hudbou Praha/Jasnou pákou prošly davy, ale ty současné se povedly – a to i v té nejaktuálnější podobě, kdy Magdalénu Krištofekovou zastoupila Tereza Kopáčková. Druhou byla jedna z nejzajímavějších postav mladého českého bigbítu Pája Táboříková, která toho stíhá na několika frontách požehnaně (PayaNoia, 5P, Jasná páka, Uširváč, Krausberry). Obě dámy v šatečkách krátkých a kratších perfektně seděly k živelně mužskému Vášovi a každý z narvané Akropole si tak mohl vybrat, co mu vyhovuje.

Ad Akropole: koncert měl vynikající zvuk, který byl skoro až nepákovsky čistý. Jestli Jasná páka nikdy nestála na instrumentálním hračičkovství, tak v současné podobě má na všech postech skutečné osobnosti. Kromě výše zmíněných to je kytara Michala Pelanta, basa Marty Minárika a druhá kytara Radovana Jelínka, který vzal občas i vykastrované housle nebo se pěkně osmdesátkově pustil do kláves. Zvuk stál na ostrých kytarách, a když ty několikrát za večer sabbathovsky zahučely, člověk jen a zíral.

Co se hrálo? Přesně to, co se od Jasné páky na Mikuláše očekává – Ambrož poměrně důsledně odděluje své dvě srdeční kapely, takže tentokrát to byla skutečně primárně Páka, od raných 80. let až po aktuální současnost v podobě dva roky staré Černé desky. Ta zazněla celá a zejména Krosnička nebo Konec nočních toulek v Kollerově podání jsou vrcholem aktuálního playlistu.