Jakub Koumar | Články / Reporty | 27.10.2016
Mezinárodní festival dokumentárních filmů rozjel svůj nabitý program druhým dnem, v němž představil hlavní i doprovodný program.
V rámci něj odstartovala i kategorie domácího festivalu, v němž se lze podívat do všemožných bytů a prostorů, které jsou většině návštěvníků utajeny. Včerejšek nabídl experimentálního dokumentaristu Petra Skalu a autorské čtení Patrika Ouředníka. Rozjela se i divadelní představení dlouholetých partnerů festivalu VOSTO5 a hlavně započal hudební program, kdy se v jihlavském klubu Soul rozparádili Midi Lidi.
Hudební program je už několikátý rok v režii hudebního publicisty Pavla Klusáka, který zahájil nově zařazenou filmovou kategorii s názvem Zkouška sirén. Pozoruhodná sekce představující hudební dokumenty započala vizuálně neotřelým snímkem Zuzanny Solakiewicz o slavném skladateli elektroakustické hudby Eugeniuszovi Rudnikovi, který shodou smutných náhod zemřel před třemi dny. Snímek sleduje mistra magnetofonové pásky v jeho pracovním vypětí, kdy neustále přetáčí, hledá a modifikuje magnetofonové zvukové pásky, aby našel či vytvořil ten správný zvuk pro své spletité a divoké kompozice. Jeho vytížení střídají teoretické úvahy o povaze zvuku a jeho formování, nahlížejí do Rudnikových deníků a střídají herecké a taneční performance o možnostech vizualizace hudby i jejím formování v prostoru. Jedinou vadou na kráse bylo zařazení promítání do nočních hodin do poměrně zbytečně velkorysého sálu v Dělnickém domě. Řekněme si na rovinu, že asi nebyl důvod u snímku pro tak úzké obecenstvo k obavám, že si nebudou mít kam sednout. Když připočtu mučivé židle, vychází mi, že pro tuto projekci by byl ideální malý, komorní a pohodlný sál kina Dukla.
Do své tvůrčí kuchyně nechají umělci nahlédnout i skrze programovou sekci Masterclass. Světoví režiséři přijíždějí každoročně do Jihlavy, aby seznámili diváky se zákulisím své práce. Středeční Masterclass si odškrtl americký experimentální filmař Bill Morrison, který během dvou dechberoucích hodin představil ukázky i celé své filmy. Vrcholem přednášky bylo uvedení snímku Light Is Calling. Půvabně barevný film přepracovává fatálně poškozenou kopii němého filmu The Bells. Divák tak nahlížel romantický i smutný příběh o lásce, zatímco před jeho očima se rozvinula nebetyčná vizuální krása rozpadlých filmových políček, ztrácejících se v abstrakcích filmové destrukce. Masterclass Billa Morrisona demonstroval to, v čem je jihlavský festival nejkrásnější - neopakovatelné setkání s autory, které už zřejmě nikdy nepotkáte.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
25. - 30. 10. 2016 Jihlava
www.facebook.com/MFDFjihlava
www.dokument-festival.cz
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.