Články / Reporty

Kouzla okamžiku, chytej (Colours of Ostrava 2022)

Kouzla okamžiku, chytej (Colours of Ostrava 2022)

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 16.07.2022

Duo Kings of Convenience mě provázelo celé dospívání, od útlé puberty po první vážné lásky. Pro romantičku a kytaristku byla jejich jemná hudba formativní, dnes je to můj oblíbený soundtrack ke vzpomínkám. Když se po dvanácti letech objevila nová deska, měla jsem lehkou starost o kvalitu. Stejně jako v momentě, kdy se jejich jméno objevilo v rozpisu Colours of Ostrava na hlavní scéně - jen dvě kytary a mazlivý zpěv dvou seveřanů, neutopí se tam? Nerozpijí se v řečech? Neutopí a rozpijí. Skoro. První půlku koncertu jsem si připadala jako v kavárně. Všichni si sem přišli popovídat s přáteli a hraje jim k tomu příjemný podkres. Není snadné kochat se v hučícím davu.

Naštěstí Erlend Øye, i když je to ten typ, co hraje šachy a vaří čaj, má na pódiích sakra odehráno nejen s parťákem Eirikem Glambek Bøem a pozval nás, ať jdeme všichni blíže. Získal si pozornost, všichni jsme se semkli a vystřihl sólo na minipiano velikosti devadesátkové hi-fi věže. To byl zlomový moment. Oba se rozparádili, jak to jen distingovaní intelektuálové dovedou. Začali hrát přes všechny struny, došlo i na náznaky tance. A pak ta tečka! Nejdřív každý tomu druhému pózoval s Dolními Vítkovicemi v pozadí, pak vysmátý Øye zahlásil, ať se bavíme a užíváme vše naplno: „It’s never a sin to have fun!” A rychle připojil: „But fun is not safe.“ #truestory

Čas s Etceteral byl z úplně jiného světa. Od chvíle výmluvného představení tohoto hosta se mi chuť bloudit v mysli s lublaňskou senzací vracela. Ta persvaze tenor saxofonu! Těch bobtnajících elektronických podkladů a beatů, které se vám valí přes hlavu! Nebyla jsem jediná nejistá, jaký rytmus pohybu zvolit, ale cukání těla přicházelo mimoděk a bez možnosti kontroly. Srovnání tvorby s Comet Is Coming je na místě, srovnání koncertů je ale nemožné. Rozmlžený a nekoordinovaný průlet komet na Pohodě Etceteral trumfnuli ve všech ohledech. Jak z hlediska výtvarného - projekce výtvarnice Liny Rica je hypnotizující -, tak z hlediska poživatelnosti a akurátnosti. Každá freejazzová fráze nebo ztráta pevného bodu byla v příští minutě vyvážená jasnou melodickou linkou. Koupali jsme se v kontrastech, které mi v hlavě ještě teď zní na pozadí, ale nechci to léčit.

fotogalerie z festivalu najdete tady

Na závěr dezert: Joel Culpepper se šlehačkou, bez košile. Odhodil ji hned po první skladbě, v té druhé zahájil taneční orgie. Má výjimečný hlas a vynikající soulový repertoár, o obé šlo až v druhé řadě. Prioritní byli six pack, exhibice a falzety. Falzetů až moc, stejně jako kreací, většinu přihlížejících si ale mistrně omotal kolem prstu. Chytře střídal baladické a funky polohy, mnoho písní uváděl osobními příběhy nebo věnováním, ženy vehementně vzdychaly. Absence dechové sekce a backvokalistů by si asi nikdo nevšiml. A já si prosím aspoň jednoho soulového zpěváka nebo zpěvačku na každý ročník, skládačka je tak úplná.

Info

Colours of Ostrava
13.–16. 7. 2022
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
web festivalu

foto © Petra Vavrečková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace