Jiří V. Matýsek | Články / Rozhovory | 08.03.2018
Norští eklektičtí metalisté Kvelertak jsou momentálně na turné jako support Metalliky, z velkých hal si ale neváhají odskočit k vlastním klubovým koncertům. Jeden takový se uskuteční 3. dubna na brněnské Flédě. S frontmanem Erlendem Hjelvikem jsme si povídali o tom, co jej inspiruje, jaké je to zahřívat dav pro Metalliku i v čem tkví síla severského metalu. A došlo i na pověstnou soví masku.
Čím to je, že je tolik skvělých metalových kapel z Norska a ze severu obecně?
Lidi na severu prostě milujou rock a metal. A pak je jasné, že tu vzniká tolik kapel. Někde jsem viděl, že ve Skandinávii je nejvíc kapel na hlavu na světě, takže jisté procento z nich prostě musí být dobré!
Jo, četl jsem něco podobného. Na Islandu to snad vychází tak, že je i více než jedna kapela na osobu. Proč je norský metal tak silný?
Samozřejmě kvůli majestátním horám, lesům a fjordům! Tady je pro to ta správná atmosféra. Taky nám od malička vtloukají do hlavy náboženství, což rozhodně pomůže. Hlavně black metalu.
Co tě inspiruje při psaní hudby?
Sledování filmů, čtení knížek, poslech hudby, některé videohry a samozřejmě život sám.
Některé tvoje skladby jsou inspirované starou severskou mytologií. Jak si vybíráš témata?
Prostě si sednu a snažím se vymyslet názvy pro písničky. A z toho pak napíšu celý text. Nebo přemýšlím nad nějakým zajímavým konceptem nebo tématem a snažím se napsat něco, co je na tom založené. Prozatím jsem se inspiroval sci-fi, severskou mytologií, hororovými věcmi a pak obecně vzato podivnostmi.
Můžeš popsat proces, jakým Kvereltak tvoří?
Obvykle jsou na začátku riffy a útržky nápadů. Ty pak dáme dohromady do podoby písniček. A pak už se natočí demo a k němu napíšu slova a doladím vokály.
Momentálně jezdíte po světě jako support Metalliky. Jak se to stalo?
Metallica přišla s tím, jestli bychom nechtěli dělat support pro celou jejich evropskou část turné, od pozdního podzimu loňského roku do letošního května. Jasně že okamžitě souhlasíš, když ti na stole přistane taková nabídka. Hráli jsme před nimi už dříve, když nás pozvali na nějaké festivaly, takže už jsme je znali. Jsou to fajnoví kluci a chovají se k nám velmi dobře. Je to šílený, stát před tolika lidma, ale je to vážně sranda. Spoustu jsme se toho naučili.
Ale vaše hudba je dost jiná od toho, co Metallica hraje. Co na to jejich fanoušci?
Asi pro ně jsme trochu extrémní, ale myslím, že jsme jich dost přesvědčili. Bude fajn sledovat, až vyrazíme na naše vlastní turné, jestli to pod pódiem zhoustlo. Reakce se pohybují od „Co to kurva je, kde je Metallica?“ až po „To je dobrý, musím zjistit, co je to za chlápky!“. A jsem šťastnej, že není neobvyklé vidět v davu tu a tam tričko Kvereltak.
A co Ghost, kterým jste předskakovali vloni? Je to dost odlišná hudba, měkčí, mnohem jednodušší na poslech…
Ghost už jsme znali ze společného hraní na festivalech, takže to bylo přirozené, že přišli za náma, když potřebovali support pro Skandinávii. Je to trochu jiné už jen proto, že nás tady lidi celkem znají. Spousta z nich přišla taky na nás, takže to bylo skoro jako náš vlastní koncert.
Když jste na turné, na dlouhých cestách, co posloucháte v tourbusu?
Většinou jsou to klasický věci jako Scorpions, Blue Öyester Cult, Fleetwood Mac, Camel a tak dál. Záleží na tom, kdo je u hudebního kormidla. Máme trochu rozdílné chutě v kapele, ale na tom, co jsem řekl, se shodneme.
Jaký je význam soví masky, kterou na koncertech nosíš, čí to byl nápad?
Ten nápad dostal náš basák Marvin (Nyggard, pozn. red.), když viděl dokument o umělci, který tu masku vytvořil. Dělal nějaké věci pro kapelu Royksopp a přišlo mu jako dobrý nápad, abychom měli soví masku. A sova je s námi od té doby, co jsme vypustili první demo, to bylo v roce 2008, takže se stala naším maskotem. Je to noční, mysteriózní a moudré stvoření. Stejně jako my, že jo... (smích)
Nenese to s sebou i nějaké omezení?
Jasně, je v ní dost špatně vidět, takže už to za ty roky párkrát schytala. Ale pořád ji rád nosím a lidi nevypadají, že by se jí přejedli.
Vloni jste slavili desetiletí na scéně. Plány do další dekády?
Vydat ještě alespoň jednu desku.
Kdy to bude?
Doufáme, že ještě letos nebo na začátku dalšího roku. Čas ukáže!
Živě:
Kvelertak (nor)
3. 4. 2018 20:00
Fléda, Brno
fb událost
Klára Řepková 30.01.2025
„Do Přístavu 18600 přibíhám trochu otrávená z letního dusna. Trvá ale jenom chvíli, než na mě dvojice přenese svoji vyrovnanost a klid.“
Dagmar Lauková Petrášová 29.01.2025
Debutový album Kamibe, ktorým sa Erika posúva do nových vôd oproti predchádzajúcej tvorbe, pripravovali spoločne dva roky a výsledkom je hravý prienik populárnej hudby s experimentálnou.
Filip Peloušek 29.01.2025
Na dohled karlínským korporátním komplexům jsme rozebírali, jestli se na některých místech v Praze dá stále zakusit skutečná svoboda, nebo zda nám už zbývá jen útěk do divočiny.
Michal Pařízek 23.01.2025
Alternativní nebe. Jak jinak nazvat akci, na níž se podílejí kurátoři jako Café Oto nebo Basilica Hudson, Buh Records nebo Nyege Nyege Tapes? Rozhovor.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Jiří V. Matýsek 09.12.2024
Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.
Abbé 04.12.2024
Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.
Libor Galia 26.11.2024
Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.