Adam Vrána | Články / Reporty | 15.08.2015
Vztek z vedra začíná bublat a první kapičky skoro přetékají přes okraj. Šťáva se ale musí šetřit a navrch je mi líto si vybíjet zlost na letišti u Piešťan, kde je pořád daleko větší pravděpodobnost se potkat s lidmi, co nemají v hlavě nakydáno. Mlsné okukování stagí zahajujeme navečer po zčeknutí arzenálu dobrot (a že jich zase je, sweet, sweet Slovakia). Zastávka číslo 1 – Space Aréna, line-up nemáme a paměť neslouží. Bavíme se neznámem, užíváme klidu, kvílení kytar a paradoxně i klimatu, který pod stanem nemá daleko k rozpálené sauně. Z lidí kolem teče proudem, ale vzduch zůstává čistý, spíš než v pavilonu opic jsme v botanické zahradě. „Díky, my jsme Carnival Youth…“ Plácáme se do čela: „No jasně!“.
Se zbytkem Grapu se stahujeme pod hlavní stage, kde je nastoupená armáda čekající na pokyn k útoku. Velí Napoleon bez komplexů, belgická pardálka Selah Sue. Její věci nejsou a nikdy nebyly žánrově můj šálek, ale zajímá nás provedení a jestli nám třebas něco neprotéká mezi prsty. Dali jsme celý set, vyměnili kvanta názorů a došli k verdiktu: „Lahodný jak Bueno, ale my radši Surprise.“
Dochází k dělení, polovička směřuje na Balthazar, sám volím Bad Karma Boy. Jasně, mít možnost rozkrojit se vedví a stihnout obojí je hezká představa, žel, při ruce není nůž. Nakonec není čeho litovat, BKB mají naživo tak palčivou jiskru, že by se u vstupu ke stagi měl fasovat ohnivzdorný obleček nebo kanystr vody (té není nikdy dost). Nenápadné partnerské techtle mechtle mezi Jurajem a Adélou set rozvážně koření, celé je to tak pěkné, že div nezůstávám na přídavek.
Den ustupuje večeru, kytary se hlásí o slovo. The Maccabees po nás jdou ze všech stran, hlavní nápor vedou Orlando Weeks, Hugo & Felix Whiteovi a Rupert Jarvis. Snažíme se odolávat, ale oslabení ciderem se nezmůžeme na protiútok. Podléháme masakru.
Od Foals jsme, přiznám se, čekali o dost víc a je mi jasné, že kdyby se všechno sešlo, jak mělo, do stanů bychom se plazili po kolenou. Chemie mezi lidmi a kapelou ale nezafungovala správně, zjevně se očekávaly hopsačka a tanečky, které s Inhaler, Providence a What Went Down moc nejdou dohromady. Piešťany měly díky Yannisovi co dělat s trpasličím Poseidónem, který Krakena pouští z uzdy bez varování. A možnost poznat armagedon prokaučovaly na celé čáře, protože zanedbaly přípravu...
Grape Festival 2015
14. - 15. 8. 2015, Letisko Piešťany
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.