Ivana Sváčková | Články / Reporty | 07.05.2016
Myšlenky na Sono Centrum v některých Brňácích vzbuzují stejné emoce jako nejvyšší budova v Česku AZ Tower, „Orloj“ na Svoboďáku nebo přesun Hlavního nádraží. Koncertní sál, jež je prezentován jako místo s nejlepším zvukem v republice, ztrácí body kvůli neatraktivnímu programu minimálně u mladších generací. Brněnská malichernost v kostce. Stojaté vody ovšem přijela rozčeřit belgická Selah Sue a tuzemská Emma Smetana jako předskakující článek.
Volba zpívající exmoderátorky zpráv zaskočila, samotné vystoupení už moc ne. Smetana v doprovodu kytary a samplů z laptopu předvádí sice příjemně vyznívající, ale dokonale nemastný a neslaný popíček. Ačkoli celková uhlazenost přebíjí veškeré snahy o autentičnost a přirozenost, budoucí úspěch se vyloučit nedá. Pěkná angličtina a propracovaná image občas zkrátka stačí. Smetana volí pozvolné rozehřívání, během třicetiminutového vystoupení se jí přílišné pozornosti nedostává, a tak celkový dojem připomíná spíše živou hudební kulisu.
fotogalerii z koncertu si prohlédněte zde
Belgická divoženka Selah Sue mi uhranula poprvé před čtyřmi lety na Rock for People a písnička Raggamuffin bude patřit mezi moje největší guilty pleasure evergreeny asi napořád. Sue otevírá vystoupení komorně pouze v doprovodu kláves, kvalitu zvukové výbavy Sono Centra cením po pár vteřinách - husí kůže po celém těle a příjemné mravenčení v břiše mluví asi za vše. Tklivé střídá velkolepé, zpěvačku doplňuje zbytek kapely s afroamerickou vokalistkou v popředí. Až komicky diametrální odlišnost mezi křehkou Sue a statnou černoškou je vmžiku tatam, holky jsou na milimetr vyladěné. Black Part Love naráží do stěn, publikum konečně upouští od zaprděnosti a hýbe boky. Selah Sue je nekonečným zásobníkem energie, není možné se neusmívat. Oproti předskakující Smetaně srší lidskostí a přirozeností, není slova, které bychom jí nevěřili. Skladba This World, jež tvořila hudební podkres reklamy na Kinder Bueno, zaváněla udělením nechtěné samolepky zpěvačky s jediným hitem. S loňskou deskou Reason ale Sue s přehledem trhá předsudky na kousky a drtí pod podpatky. Ta holka se sakra umí kroutit.
Třetí setkání se Selah Sue posouvá laťku opět o stupínek výš, živočišná Peace of Mind mě dokonce učí tancovat rukama. Dosyta nabažení po hodince odpovídáme, jaký přídavkový dezert nám je po chuti. Vítězí Crazy Vibes a Fear Nothing, které s příkrasou vkusné světelné show tvoří strhující finále večera. Selah Sue znamená pop s přidanou hodnotou, ať už je to nádech soulu, reggae anebo obyčejné vřelé lidskosti.
Selah Sue (be), Emma Smetana
4. 5. 2016, Sono Centrum, Brno
foto © Matěj Krč
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.