Martin Řezníček | Články / Reporty | 05.05.2016
Pražské Roxy hostilo první z dvojice českých koncertů zpěvačky Sanne Putseys známé pod pseudonymem Selah Sue. Mladá Belgičanka, která v den koncertu oslavila 27. narozeniny, má u nás početnou základnu fanoušků, takže se dala očekávat dobrá atmosféra.
Ještě před Selah Sue přišla na řadu jen o rok starší Emma Smetana, která si na pomoc pozvala pouze Jiřího Buriana s kytarou. Zvukař se nepředřel, takže výsledný mix nebyl v kombinaci s half playbackem zrovna oslnivý. Některé silné momenty ale zvukovým houštím pronikly a chvílemi i zamrazilo.
Jakmile však na pódium nastoupila Selah Sue, padlo vše předešlé do hluboké propasti zapomnění a zpěvačka ihned zaujala veškerou pozornost publika. Koncert uvedla coverem swingového chansonu I Love You Porgy od Niny Simon a písní Reason. Obě pouze s klavírním doprovodem, takže její hlas dokonale vynikl a rozvibroval všechny sklenky v klubu. Při třetím songu se pak přidala bezchybně hrající kapela, včetně fenomenální vokalistky. Pokud bylo potřeba, uklidila se kapela do ústraní a nechala vyniknout Sue se svou španělkou.
fotografie z koncertu si prohlédněte zde
Repertoár byl poskládaný rovnoměrně z obou dosud vydaných alb a šlo hlavně o populární písně jako Raggamuffin, Crazy Vibes, I Won't Go For More nebo Together. Při představování členů ansámblu, které se odehrálo asi v půlce koncertu během This World, kapela zpěvačku překvapila balónky a narozeninovou písní. Vše bylo spontánní a výbuchy radosti a energie jak na pódiu, tak v publiku provázely celý večer. Zpěvačka excelovala v zasněné, romantické i hravé poloze a bavily i rapované pasáže, ozvláštňující jinak soulový repertoár.
V plném a lehce nakřáplém ženském hlase se ozývá jakási dětskost, která ho činí neodolatelným. Sue naživo působí jako dáma s nádechem aristokratického půvabu, ale zároveň jako holka od vedle, která ví hodně o životě, a proto o něm zpívá. Kouzlo osobnosti, autorské písně a zlato v hrdle pak způsobí, že třpytivá blůza i zlaté bicí na pódiu ztrácí ve stínu Selah Sue svůj lesk. Poněkud patetické zakončení, ale stoprocentně pravdivé.
Selah Sue (be), Emma Smetana
3. 5. 2016 Roxy, Praha
foto © Olga Staňková
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.