Márton Náray: Na muzice jsem závislý

Márton Náray se v kreativním sektoru pohybuje dvě desítky let. Za tu dobu působil na mnoha pozicích - od programového ředitele festivalu i klubu přes bookera, promotéra, tour manažera až po hudebníka a DJe. V poslední době se podílí na přípravě konference a showcase Nouvelle Prague i vznikajícím projektu Czech Music Office. Jak hodnotí proběhlý ročník Nouvelle Prague, na co by se měla česká scéna zaměřit anebo jak pohlíží na zdejší dění z pohledu zahraničního hudebního odborníka? Rozhovor je ozvěnou posledních Nouvelle Prague, ale taky předjímá snad brzký vývoj týkající se Czech Music Office.

Co je hlavním cílem Nouvelle Prague?
Je jich několik. Propojit hudební scénu, usnadnit vytvoření platformy pro živou hudbu a hudební průmysl. Což je spíše otázka projektu Czech Music Office, jenž česká scéna zoufale potřebuje. Přinášet kvalitní, zajímavá i edukativní témata, sloužit jako místo setkávání mezinárodních expertů, dávat příležitost českým kapelám k vystoupení na showcase a předvedení jejich kvalit, což usnadňuje booking a propojení s dalšími, lokálními i zahraničními akcemi. A samozřejmě k networkingu, potkávání lidí, především v rámci speed datingu.

V čem spočívá důležitost hudebních konferencí a networkingu? Nezdá se vám, že se české kapely do účasti zrovna nehrnou? Konference a showcase nejsou rozhodně nijak masivně navštěvovány.
Hudební sektor nebo průmysl je kolektivní sport. Musíte se s lidmi, se kterými pracujete, potkávat, protože vše je založeno na důvěře. Můžete posílat tisíce emailů s nabídkou kapely, ale většinou jsou mezi těmi, kteří odpoví, právě ti, s nimiž už máte nějaké vazby z minulosti. Hudební konference a showcase jsou základním nástrojem, z nichž vychází společné obchody i spolupráce. Nicméně lokální scéna potřebuje i akce a spolupráci na místní úrovni. Takové v České republice postrádám, ačkoliv by měly být zásadní.

Hudební sektor představuje významnou kulturní i komerční hodnotu, jenže je roztříštěný, nikdy neměl řádnou reprezentaci v tématech, jako je podpora nebo infrastruktura, mobilita hudebních profesionálů a hudebníků, nic se neprojednávalo na výkonné úrovni. To by totiž potřebovalo jednu věc - najít společnou řeč a hlas zastupující sektor jako takový. Dokud se tak nestane, ty samé problémy budou stále vyplouvat na povrch. Nemyslím si, že by české kapely neměly zájem o vzdělávání, je naší základní přirozeností růst a učit se, nabírat zkušenosti. Problém je spíš nedostatek možností k onomu růstu a scéna tomu přivykla. Nejdůležitější je vzdělávání impresáriů (booking agentů, manažerů, publicistů, organizátorů a dalších). Česká republika je velmi kreativní země, je tu množství skvělých kapel, ale je tu malé povědomí o sebemanažerování a taky nedostatek lidí, kteří by hudebníky provedli od jedné překážky k druhé. To vidím jako hlavní problém.

Konference se zaměřila na středoevropský region. Zdá se mi, že právě k němu se v poslední době upírá pozornost celého odvětví...
Vždy se mi líbila průpovídka - mysli globálně, jednej lokálně. V mém překladu a vzhledem k Nouvelle Prague to znamená: přivez profesionály a vyslechni jejich osvědčené postupy a pokus se je implementovat do tohoto regionu. Mnoho lidí z hudebního světa souhlasí, že se rodí nový status quo, tedy že starý rozvinutý hudební průmysl se musí vydat na novou cestu, ať už z technických nebo sociálních důvodů. Hudba jde přímější cestou, od tvůrce k veřejnosti se dostává rychleji než dřív, takže se prostředí musí přizpůsobit. Země, které mají teprve nakročeno k vývoji svého hudebního trhu, mají příležitost vytvořit struktury hodící se do současné situace. Myslím, že je to skvělá příležitost jednoduše se posunout a zhodnotit jaké kulturní, sociální a ekonomické hodnoty muzika ukrývá. Od doby, kdy jsme s Fruzsinou Szép, ředitelkou berlínské Lollapaloozy, pořádali v Budapešti před deseti lety konferenci regiON, vidím mnohem zřetelnější orientaci na středoevropský region.

regiON byl první akcí takového druhu ve střední Evropě a inspirovala mnoho dalších zemí, třeba Polsko nebo Rakousko. Už ten fakt, že si WOMEX vybral loni Budapešť a letos Katovice, je fantastický, ale nesmíme ve stínu těchto úspěchů zapomínat, že je nutno strukturovat naše lokální scény. Středoevropský region stále trpí velkým nedostatkem hudebních profesionálů, nemá uspořádaný hudební trh, je nedostatečné vzdělávání v oblasti spolupráce, mobilita a tak dále.

Konferenční program Nouvelle Prague byl roku 2015 širší, více sálů i pestřejší výběr témat... Kde jste čerpal inspiraci pro pojetí konference?
Všude. Jsem závislý na muzice, rád hraju, poslouchám, organizuji a diskutuji. Konference měla takový program, kterého bych se já sám jako host rád zúčastnil a poslechl si ho. Ačkoliv to spíše bylo tak, že jsem běhal kolem dokola, což je u pořadatelství běžné.

Témata vzešla ode mě a Michala Kaščáka a musím říct, že bych si připadal jako v obchodě s cukrovinkami, kdybych měl zdůraznit jen jedno nebo dvě téma. Nemožné. Snažili jsme se myslet na mnohá hudební odvětví, takže některá témata byla adresována pořadatelům akcí, jiná manažerům, hudebníkům a dokonce i lidem, kteří z branže nejsou.

Jsem velmi rád za mentorská setkání s jedním z nejlepších YouTube specialistů, za diskuzi o digitální budoucnosti hudbě, kde hovořil Matia Llort, bývalý MySpace, nyní YouTube expert. Jsem moc rád za ekologický panel, kde diskutovali lidé s obsáhlými znalostmi, nebo za debatu s Davidem Kollerem o tom, zda může kytara zachránit demokracii. Dále za diskuze o financování a crowdfundingu a vizuální identitě. A samozřejmě i za debatu o hudebním exportu s profesionály jako jsou Ruud Berends z Eurosonicu, Michal Hajduk z Polska nebo Tatjana Domany z Austrian Music Fund. Jsem poctěn, že jsme přivítali nejlepší agenty, mezinárodní žurnalisty i zástupce festivalů Glastonbury, Sziget, Lollapalooza.

Lze krátce zhodnotit proběhlý ročník?
Akce měla nový formát a jsme rádi, že z ohlasů delegátů vidíme, že změny přivítali a užili si je. Proběhla setkání týmu, sbírali jsme zpětnou vazbu od mezinárodních kolegů. Nouvelle Prague je neustálý proces, který se snažíme zdokonalovat. Jsem osobně velmi rád, že se na tomto setkání českého a zahraničního hudebního průmyslu mohu podílet.

Jak vnímáte českou scénu z pohledu zahraničního hudebního profesionála?
Češi jsou kreativní a mají pozoruhodnou hudební historii. Dle mého názoru má česká scéna co nabídnout. Líbí se mi, jak se v ní promítá i geografická poloha a původ tvůrců. Pro mě je česká scéna velmi nápaditá, trochu temná a útočící na smysly. V tuto chvíli je nejdůležitější vybudovat platformy a konečně sjednotit vše pod jednu konkrétní agendu, aby se mohla scéna lépe rozvíjet. Samozřejmě budou vždy jisté neshody mezi hráči na hřišti, to je normální všude, ale nemělo by to mít vliv na obecné potřeby. Když se podíváme na evropskou úroveň, je to podobné. Evropská unie má oddělení a programy pro média, program pro hudbu se teprve dostává na stůl, ačkoliv základní výzkumy ukazují, že muzika přináší větší výnosy než média nebo filmový průmysl. Důvodem je, že dosud chyběl společný hlas. V tento okamžik má celoevropský hudební sektor šanci se spojit a vyjádřit své potřeby a požadavky.

Připravujete projekt Czech Music Office, máte sám velké zkušenosti z maďarské verze exportní kanceláře. Jak si projekt stojí?
Práce na maďarské exportní kanceláři byla velmi obohacující. Všichni jsme se hodně naučili o potřebách hudebního odvětví jak z pohledu samotného průmyslu, tak z politického. Od té doby se vše proměnilo, věřím, že je teď lepší doba k založení exportní kanceláře s aktualizovaným konceptem, než tomu bylo před deseti lety. V současnosti pouze připravujeme pilotní projekt Czech Music Office. Naším cílem je vytvořit koncept, navrhnout rozpočet a strategii. Přizvali jsme české hudební profesionály, abychom věc probrali a připravili projekt těm, kteří vyhrají tendr na vedení kanceláře. Nejzásadnější věcí, ať už u Czech Music Office nebo jakéhokoliv národního programu pro hudební sektor a jeho rozvoj, je, že bez společné hudební platformy schopné formulovat konkrétně své potřeby nebudou žádné dlouhodobé programy.