MFF Karlovy Vary: Betzabé García a ženský pohled na Mexiko

Název letošní karlovarské sekce „Mexiko v ženském rodě“ říká vše podstatné. Mexická kinematografie je na vzestupu, mohou za to i snímky tamních tvůrkyň. S několika z nich jsme se snažili dopídit odpovědi na otázku, kdy v Mexiku uzraje čas pro první ženskou režisérskou hvězdu, která se postaví po bok věhlasných mužů – režisérů, ale třeba též o jejich povědomí o českém filmu.

Jako třetí přišla řada na Betzabé Garcíu, která do Karlových Varů přijede představit svůj dokument o lidech odmítajících opustit své domovy na místě, kde vzniká obří přehrada. Film se jmenuje Králové města duchů.

Letošní karlovarský festival věnoval celou sekci mexickým filmovým režisérkám současnosti. Co se vybaví pod touhle charakteristikou vám?
Vybaví se mi současná vlna žen – dokumentaristek jako jsou Maya Goded a Eva Villaseñor.

Jak se v Mexiku aktuálně daří ženám – režisérkám? Řekla byste, že jich je více než třeba před deseti lety? A má pohlaví vliv na pracovní příležitosti?
Nepřijde mi, že skutečnost, že jsem žena, nějak ovlivnila můj profesní život. Přinejmenším se na to snažím vědomě nemyslet, nežiju se stereotypem, že jsem žena. Kdybych to dělala, dost možná bych se nemohla na pět let vydat uprostřed drogové války do zatopeného města v horách státu Sinaloa.

Co byste pojmenovala jako typický rys mexického filmu v roce 2016?
Přijde mi, že současné filmy jsou hodně ovlivněné sociální a politickou situací v Mexiku. Velmi křehké časy, které zde právě zažíváme, probudily v režisérech potřebu vyprávět příběhy trochu jinak – třeba jako Pablo Chavarría ve filmu Las Letras. Mohl ten příběh odvyprávět obyčejně, ale rozhodl se projít jinou cestou, která je hudebně a vizuálně úchvatná.

Cuarón, Iñárritu, del Toro... Má některá mexická režisérka blízko tomu, aby následovala jejich slávu? Přijde vám, že současný systém produkce filmů je takovému průlomu nakloněn?

Chovám velký obdiv k Paule Markovitch a nedočkavě vyhlížím její nový film. V Mexiku nevidím žádné extra překážky, jimiž by musely ženy čelit. To hřiště je momentálně rozvrženo vcelku férově.

Kdybyste dostala příležitost natáčet v Hollywoodu, zajímalo by vás to?
Vždy přivítám šanci natáčet filmy kdekoliv.

Kdybyste měla vybrat jeden film, který by měl cizinec zhlédnout, aby si udělal nejlepší obrázek o mexické kinematografii – který by to byl?
Moje volba je Maquinaria Panamericana (2016, režie Joaquin del Paso).

Co víte o Karlových Varech a České republice? Ovlivnily vás některé zdejší filmy?
Ani v České republice, ani v Karlových Varech jsem dosud nebyla, ale slyšela jsem jen to dobré, tak se moc těším. Z vašich filmů je pro mě zajímavé Štěstí od Bohdana Slámy.

Co si slibujete od uvedení vašeho filmu na festivalu mimo rodné Mexiko?
Ráda bych se napojila na místní publikum a vytvořila si vazby s jinými kolegy filmaři.