Může Superman uzdravit naši planetu?

Červen roku 1938 byl pro komiks zlomem. Poprvé se objevil Action Comics, jehož hlavní postavou byl Superman, neporazitelný muž z oceli, který zničí každého padoucha a všechny včas zachrání. Velmi dlouhou dobu vydavatelům v DC, autorům i čtenářům tahle prostá definice stačila. Jenže vývoj komiksových postav a příběhů se neustále vyvíjel a dynamiku mu dal konkureční Marvel, který díky Stanu Leemu, Jacku Kirbymu, Stevu Ditkovi a jejich armádě nových a svěžích postav postupně přebíral vůdčí postavení ve světě stripů.

Superman zatím přešlapoval na místě, dělal pořád to samé a jeho omnipotence začínala být spíše k smíchu. O mnoho lépe na tom nebyl ani jeho „rival“ z DC Batman. Zlomem se pro obě postavy (a ve své podstatě pro celý komerční komiks) stal rok 1986, kdy vyšel Návrat Temného rytíře od Franka Millera. Ten nejenže nakopl Batmanovu popularitu k výšinám, v nichž se dnes pohybuje, ale také ukázal zcela nové možnosti Supermana (který má v komiksu vedlejší roli).

Tento obrat v náhledu na Supermana dokonal ještě téhož roku Alan Moore, který napsal finále starého Supermana (aby se následně mohl zrodit jako Muž z oceli). Jeho dvoudílný Superman: Co se stalo s Mužem zítřka najednou nabízí pochybnosti, s nimiž se superhrdina kvůli své moci musí potýkat (podobně jako u Millera). Náhle si všichni uvědomili, že být všemocný není až taková paráda. Zároveň je logická i nenávist určité části lidí vůči tomu, aby za ně řešil problémy mimozemšťan, který jim navíc může být v jiné situaci smrtelně nebezpečný. Objevily se stíny, které konečně dodaly Supermanovi plasticitu, a zájem o něj mezi čtenáři znovu ožil. Éra prostoduchých padouchů a jednoduchého členění na černou a bílou byla u konce. Hlavním soupeřem se stala jeho vlastní hlava.

Komiks Mír na zemi vznikl v roce 1999 a stojí za ním výtvarník a malíř Alex Ross společně se scenáristou Paulem Dinim. Ve svém příběhu postavili Supermana, jenž vládne téměř neomezenou mocí, před naprosto ultimátní otázku – dokáže vyřešit světový hlad? Vedle „světového míru“ nejčastější globální problém, který by si přál vymazat asi každý. Co se na první pohled jeví jako splnitelný úkol, dostává postupem času větší a větší trhliny. Ne že by se Superman nesnažil, ale okolnosti jej stále častěji staví do neřešitelných situací, a na to on není zvyklý.

Alex Ross je v komiksovém světě mimořádným pojmem, jeho malované komiksy jej proslavily stejně jako jeho problém s termíny, neboť se s každým panelem piplá. Možná proto je dnes více oceňovaný jako nedostižný obálkář. Rossovy komiksy se zároveň vymykají běžnému čtení komiksu. Jednotlivé panely totiž samy o sobě nesou výrazný děj, takže interakce s dalšími panely nemusí fungovat. Mír na zemi je stejně komiksem jako obrazovou knihou, kdy se kocháte obřími stránkami, které Ross zaplnil spoustou postav (a každá má čitelný výraz). Nad dvoustránkou ze zasedání amerického Kongresu tak lze strávit pěkný večer. Samotný Superman je v Rossově podání už poněkud oplácanější muž v pozdním středním věku, kterému se rýsuje druhá brada. I tato vizuální civilnost kontrastuje s globálním problémem, jehož vyřešení před Supermanem stojí.

Mír na zemi kombinuje vizuální orgie s jednoduchým příběhem a (pro superhrdinské komiksy) netradičním koncem. A neubralo mu ani těch dvacet let od vzniku – světový hlad lidstvo řeší stále.