Články

... a déšť stejně nic nesmyje (Bohyně z města hříchu)

... a déšť stejně nic nesmyje (Bohyně z města hříchu)

Shaqualyck | Články | 15.03.2014

Neuvěřitelné se stalo skutečností a Robert Rodriguez po dlouhých letech průtahů, dohadů a přeobsazování nakonec přece jen dodá do kin druhé Sin City. Jak si zkrátit čekání na srpnovou premiéru? Sympatické osazenstvo alternativního prostoru malého nezávislého divadla už se o vás postará. Program je pestrý, bar zásobený a vstupné přívětivé. Že vás klasika nudí a maturitní kvádro dávno prožrali moli? Tím líp. Tady si na škrobenost nepotrpí. Nebývá zvykem, aby prkna opanoval komiksový žánr, jenže Bohyně z města hříchu je po Temném rytíři (I na Batmana občas padne smutek) a Kazateli (Marlboro Man Evangelium) v pořadí už třetím komiksovým kusem na zdejší scéně. A ještě k tomu ho má na svědomí ženská.

Na první pohled je zjevné, že režisérka, autorka scénáře i kostýmů v jedné osobě, Hana Mikolášková, má v mimořádné oblibě drsnou školu a tvorbu Franka Millera. Scéna ctí estetiku předlohy. Černočerné jeviště jen sem tam kontrastně rozbije zářivě bílá nebo sytě červená. Díky víceúčelové kukani s žaluziemi symbolizující komiksové stripy je vyprávění chytře rozpolíčkováno, což v kombinaci s děním na předsunutém barovém pultu a monology hlavního hrdiny umožňuje vynalézavě pracovat s tempem i perspektivou. V jednoduchosti je krása a iluze zaplivaného striptýzového pajzlu nemá chybu. Ostrými slovy se při psaní scénáře nešetřilo, dojde i na trochu toho cudného lesbismu a pádné pěstní výměny názorů. Takže si připravte kvéry, cigára a spoustu křídy na obkreslování nebožtíků.

Hned zkraje budete vtaženi do klasického kolotoče podrazů, souloží a rvaček. Naštěstí na to nebudete sami. Pomůže vám soukromé očko Buddy Marvel, který je v excelentním podání Vojtěcha Johaníka učebnicovým detektivem marlowovského typu. Permanentně pokuřuje, cedí hlášky a dostává přes držku, většinou všechno najednou. Když ale přijde na lámání chleba, je lepší mu jít z cesty. Zrcadlí se v něm cosi z pomačkané elegance Humpreyho Bogarta a šibeničního pohodářství, kterým vyniká většina postav Bruce Willise. Z jeho uhrančivého pohledu je cítit levnej chlast a odér dezinfekce, jímž bývá prosycen vzduch na chodbách ústavů pro duševně choré. Zároveň mu nemůžete upřít charakterovou čistotu a mimořádný talent být ve špatnou dobu na špatném místě.

Autorce se podařilo dokonale promíchat fragmenty z Millerových povídek Drsný sbohem, Velká tučná zabíjačka a Ten žlutej parchant, které před devíti lety slavily úspěch v pekelně stylovém celovečeráku, a vytvořit z nich zcela nový, ryzím noirem čpící příběh, ze kterého by Chandlerovi a Hammettovi v mžiku naskočila erekce. A i když se pointa vyrýsuje s nápadným předstihem, bude vás to bavit až do nevyhnutelně hořkého konce. Ženy jsou tu krásné a zkažené, muži drsní a odhodlaní. V jednom kuse leje, hlavní hrdina zapomíná brát prášky a mrtvoly se vrší. Všechno je, jak má být. A bude se vám to líbit ještě víc, pokud máte slabost pro Wilderovu Pojistku smrti či Scottova Posledního skauta. Ostatně na každého čeká tam venku jeho femme fatale, tak proč se na to alespoň teoreticky nepřipravit…

Info

Bohyně z města hříchu (režie: Hana Mikolášková)
9. 3. 2014, Divadlo Tramtarie, Olomouc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

10 + 1 = Sarah Kinsley

redakce 17.11.2024

Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Šejkr #143: Špatná hudba?

Michal Pařízek 15.11.2024

Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.

10 + 1 = Graham Sayle (High Vis)

redakce 14.11.2024

Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.

Kam na rajz se Zuzanou Černou (Ostrava Kamera Oko)

redakce 13.11.2024

Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace