Články / Reporty

Our mind is manufactured (The Oscillation/New Candys)

Our mind is manufactured (The Oscillation/New Candys)

Veronika Miksová | Články / Reporty | 07.03.2019

Poslední deska Bleeding Magenta první kapely večera, na kterou docela pěkně sedí přirovnání něco mezi ranými Tame Impala a Temples, mě dostala. Kvůli New Candys (kdo vymyslí debilnější název) jsem se na koncert vlastně vydala, za což by mě většina publika, mířícího do karlínských Kasáren hlavně na britské The Oscillation, nepochválila. Já ale nepřišla ani tak srovnávat, jako spíš otestovat, zda si ještě vůbec dokážu užít koncert sama za sebe. Bez dovysvětlování, bez hodnocení během, bez rádoby poučeného šeptání parťákovi do ouška.

Dusivé Pueblo ani nestíhám dokouřit, když se ze sálu ozvou první tóny. Popisy mi nikdy moc nešly. Snad temný rokenrol s rozmazanou texturou pohrávající si s filmovou atmosférou, což sedí i k vizuálnímu ladění kapely odkazujícímu k prvním snímkům Daria Argenta a těm nejnovějším Nicolase W. Refna. Může to působit jako póza, ale z kluků v klasickém rokenrolovém, přesněji řečeno italsky vymazleném hávu čiší nenucenost, perfektně dávkovaný nezájem a bezpodmínečná láska k tomu, co hrajou. U New Candys zapomeňte na pitvání textů, intelektualismu ani obzvláštní nápaditosti se nedočkáte. Tohle je kapela přítomného psychedelicko-punkového okamžiku zahaleného v červeno-růžovém dýmu.

fotogalerie z koncertu tady

Překvapení v pravý okamžik představujou The Oscillation. Pokud to chápu správně, a zdá se to tak i z dokonalého hodinového setu, během kterého se dostáváme do nekonečné spirály mimo prostor a čas, kapela částečně opustila své psychedelické kořeny a vrhla se do zákrut elektronických syntezátorů, které dokážou být minimálně stejně omamné a hypnotizující, jako ta nejjemnější narkotika. Zatímco u New Candys si středně početné publikum spíš nesměle podupává, během setu britských kouzelníků se zavřené oči mísí s více či méně trhanými pohyby střídanými měkkou vláčností dívčích těl. Houbičkový mód podporuje opojně barevná projekce jak z hodin experimentální chemie a jino-světé pohledy zpěváka Demiana Castellanose. Při poslechu jeho sólových vtahujících úleťáren pochopíte, co myslel otec šerifky Bezzeridesové z druhé série True Detective tím, když detektivu Velcorovi přisoudil skrze silnou černo-zelenou auru stovky minulých životů. “Our mind is manufactured,” zní omámeným éterem Kasáren, visíme jim na rtech i kytarách a realita se zdá být taaaaaaaaaaaak daleko.

Info

The Oscillation (uk) + New Candys (it)
4. 3. 2019 Kasárna Karlín, Praha

foto © Bára Gadlinová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace