Články / Reporty

Ozvěny budoucnosti, střípky nostalgie (Let It Roll 2022)

Ozvěny budoucnosti, střípky nostalgie (Let It Roll 2022)

Viktor Hanačík | Články / Reporty | 22.08.2022

Na začátku srpna proběhl festival Let It Roll, jeden z největších drumandbassových svátků na planetě. Třicet tisíc lidí se přijelo bavit a podpořit oblíbené umělce. Přes tři sta djs a producentů se sletělo na Milovické letiště ze všech koutů světa, aby oslavilo dvacet let od prvních klubových akcí pořadatelské crew.

Letos bylo pět pódií s dotaženou produkcí. Renegate pro tvrdší spektrum, Eve’s Sanctum hostilo deepovĕjší odrůdy v podobě labelových nocí, Temple stage fúzující subžánry a mainstage Mothership pro mainstream, neurofunk, živé vystoupení Pendulum a Koven. Okrajovou produkci pak obsáhl Storm, kde hráli zejména čeští DJs a producenti.

OHNĚ

Hned po vstupu do areálu byly vidět jeho kompaktní úpravy. Harriet Jaxxon tam poslala euforický mix při západu slunce, plný vokálních bangerů, rollerů, mixů s neskrývanou láskou k Wilkinsonově zvuku, a své poslední tracky vydané u UKF. Novozélandští State of Mind, to byl dle ohlasů jeden z nejřezanějších setů vůbec, pořádná porce nevydaného materiálu odjistila rozbušku v mozcích raverů. Delta Heavy vykroutil velkolepý set plný melodických bangerů, tryskajícího ohně, analogových melodií a kosmické nostalgie prozařující hvězdnou noc. Brazilský dj a producent Urbandawn zakončil čtvrteční noc masivně muzikální vizí hyperkinetického zvukového designu a do budoucnosti rotujícího svůdného neurofunku s emotivním liquid/funkovým vibem.

DEŠTĚ

Po rozehřívacích melodických setech od Monrroe a Hybrid Minds se zaplnil prostor před hlavní stagí. Nejprve se připravovala půda pro headlinery a pak se rozezněla otvírací audio-vizuální sekvence. Tři tracky od Teddy Killers, Rida a Koven působily neuceleně, jako by se pořadatelé chtěli odpoutat od původních kmenových mýtů a nedrželi se jednotného příběhu robotů. Tvůrci použili záběry z exteriérů, ozvuky filmové estetiky Duny, analogové synthy a multivrstevnaté možnosti technického a světelného parku. V porovnání s ostatními roky však mnohem kratší stopáž sotva udržela pozornost publika na deset minut. Letos navíc bez ohňostroje kvůli požárům.

Pendulum v roli headlinerů nastoupili ve čtyřech, aby předvedli své ikonické skladby, podpořené dalšími tracky a dunivými basy, stejně tak i živými nástroji, klávesami, basou i bicími. Byla z toho cítit úderná fúze rockových riffů a drum and bassu, jakou jsme u nás živě dlouho nezažili. Dynamická vizuální složka na míru s takřka nostalgickou projekcí, vrhající světlo na historii kapely, to byl tahák festivalu, který nezklamal ani skalní fanoušky.

Po půlnoci se objevil rusko-ukrajinský d’n’b projekt Teddy Killers, ambasadoři akce, ve dvouhodinovém setu toho nejúdernějšího současného neurofunku, s ozvuky válečné vřavy. Od producentského dua QZB se zase linul nakažlivě hypnotický, hutný technický set plný nevydaných věcí a elegantně ohýbaných basových linek na pomezí deep/liquid funku a tvrdšího zvuku. Silný déšť ukončil poslední dva sety a zkropil tisíce roztančených těl.

JEDNA DEVĚT OSM PĚT

Závěrečnou noc hostilo velké šapitó label Alixe Pereze 1985. Workforce, producent z Brightonu, vsadil na valivý deep/liquid/funkový pozitivní zvuk s propracovanou hlubinnou atmosférou, temně melodickými pasážemi s rafinovanými detaily. Anglický dj Emperor odpoledne mluvil o hudební produkci a v noci otestoval nový materiál z nevydaného alba – propracované přechody, ostře skřípavá mechanická basa v krásných melodických pasážích, celkově originální a matematicky precizní ráz skladeb, jednoduchá monumentalita. Švýcarsko-ruské duo Magnetude bezchybně rovnalo jeden double drop za druhým v rychlém tempu bez výdechu, ve stylu progresivní melodičnosti neurofunku s výpravným příběhem. A na konec The Sauce s Caraselem na majku a od nich ty nejlepší d'n'b rollery ve hře, přes ně rýmy ostré jak břitva, hutný valivý zvuk natlakovaných basových kolejí, podzemní zvuk inspirovaný špinavým Londýnem pro opravdové fajnšmekry žánru.

FEEDBACK

Záblesky devadesátkové nostalgie i zvukové výlety ke hvězdám třetí dekády 21. století, to byl Let It Roll. Letošní velká letní edice přinesla tři dny taneční eskalace ve velkém stylu, živé vystoupení legendárních Pendulum, dynamické sety špičkových producentů všech subžánrů, plejádu nevydaných bangerů, singlů, alb a hlavně živelnou a pandemií neomezenou zábavu, po které lidé tolik prahli. Mínusem byly vysoké ceny, až na pár výjimek drahé a průměrné jídlo, málo zdrojů pitné vody, zdlouhavé bezpečnostní prohlídky v příšerných vedrech beze stínu, ukončená vystoupení a zrušené lety djs. Po extrémních vedrech a třídenní štaci bylo na návštěvnících znát vyčerpání, ale i pocit satisfakce. Dominovaly euforické a fenomenální sety, atmosféra a energie, na kterou jsme v Milovicích zvyklí, se linula ze všech pódiích i mimo ně. Let It Roll je vesmírná archa na světové taneční scéně.

Info

Let It Roll
4.–6. 8. 2022
Letiště, Milovice
web festivalu

foto © Viktor Hanačík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace