Tereza Bonaventurová | Články / Offtopic / / Movie/dox | 14.12.2022
Když se na libovolném evropském filmovém festivalu snažíte v množství komorních rodinných dramat najít něco trochu jiného, rumunský animovaný muzikál vás zaujme na první pohled. A něco jiného skutečně dostanete. Hudební snímek The Island (2021) ukazuje, jak by asi vypadala psychedelická halucinace Robinsona Crusoea, pokud by to byl stárnoucí hipster s kompulzivní potřebou pomáhat uprchlíkům. Surrealistická jízda plná symbolů, repetetivních rýmů a popkulturních odkazů vás vezme na vesele imaginativní výpravu za těmi nejhoršími problémy současného světa.
Popis nepopsatelného
Objektivní popis narativní linky díla, které je jedním velkým přeludem, může působit nesmyslně, nicméně jeho absurdnost dokáže asi nastínit nejlépe. Osamělý Robinson Crusoe v havajské košili objevuje v moři několik uprchlíků a jednoho z nich zachrání. Pojmenuje ho Pátek. Pátek je možná už dávno mrtvý. Možná ne. Z ostrova, který není vůbec pustý, ale plný odpadků, umrlců a surreálných výjevů, se Doktor Robinson přesouvá do tovární nemocnice, aby „léčil“ rakovinné nádory malých dětí. Pátek mezitím odklízí sníh, který tam není, čeká na mír na Blízkém Východě, který tam není, a pěstuje rajčata, která na písčité skále nemohou růst. Robinson suchozemskou lodí doputuje na místo připomínající festival Burning Man přehnaný o milion procent. Psychedelickou babylonskou věž plnou roztodivných pařících stvoření napadají modří piráti padající z nebes…
Surrealismus z instagramu
Každá scéna obsahuje nespočet symbolů, metafor a alegorií a v každém jednotlivém záběru se zjevuje a multiplikuje množství fantaskních výjevů. Některé zvládnete dešifrovat poměrně snadno, na jiné – zejména v druhé polovině snímku – vám už možná nezbude síla a necháte se jen odevzdaně unášet.
Neustále se proměňující, tekoucí a těkající animace vychází z nejsoučasnějších ilustrátorských trendů a poměrně přirozeně kombinuje několik různých stylů a výtvarných technik. Kdybyste ji v kterýkoliv moment zastavili, dostanete obraz znázorňující, jak by to asi tak vypadalo, kdyby surrealismus vznikl dnes. Povrchní pestrobarevná změť plná uvědomělých symbolů a popkulturních odkazů rychle ubíhá v nekonečné smyčce insta stories.
Snímek se dotýká zásadních témat, jako je imigrace, chudoba, vykořisťování, násilí na ženách nebo ekologie, ale i niternějších záležitostí, jako jsou samota, nefunkční vztahy či spasitelský komplex. V podstatě je jen velmi málo aktuálně palčivých problémů, o které by se film alespoň letmo neotřel. A to je problém. Maximalistické snahy dostat do snímku veškeré neduhy současného světa jsou spíše na škodu – epileptická nálož komprimovaného lidského úpadku diváka inspiruje tak možná k sebevraždě uprostřed oblastní diskotéky.
Nekonečný videoklip
Klíč k pochopení filmu nabídnou až závěrečné titulky. Režisérka Anca Damian zde zmiňuje, že snímek byl inspirován hudebním albem The Island z roku 2011. To napsali a nazpívali rumunští písničkáři Alexandr Balanescu a Ada Milea. Písně použité ve filmu jsou s obsahem alba zcela totožné. V kontextu konceptuální hudební nahrávky s volně plynoucím příběhem je přítomnost lehce iritujících cyklických rýmů a nonsensových snových veršů najednou lépe obhajitelná. K celému snímku pak lze přistupovat jako k pětaosmdesátiminutovému videoklipu. V takovém případě přebujelá manýra tolik nevadí a skutečně se můžete filmu plně odevzdat a jen čekat, do jakých sfér vás zanese.
Na druhou stranu možná existuje důvod, proč hudební klipy nemívají hodinu a půl. Pokud vás hudební složka nezaujme, nebo vám dokonce bude nepříjemná, může být sledování filmu utrpením. Zfilmování jednoho konkrétního experimentálního folkového alba je tak minimálně riskantním rozhodnutím.
Mít možnost užít si svou oblíbenou desku takto originálním způsobem ale musí být skvělé. Přímo pro fanoušky desky The Island (kterých dle Spotify existují nižší desítky tisíc) tak stejnojmenný snímek zřejmě bude podobnou senzací, jako byl Pink Floyd: The Wall (1982) pro fanoušky Pink Floyd. Kultovní film Alana Parkera byl ale událostí pro mnohem širší publikum – nejen z toho důvodu The Island jakékoliv další srovnání s The Wall neustojí.
The Island
režie Anca Damian, 2021
foto © se souhlasem Anca Damian
Tomáš Jančík 05.01.2024
Kaurismäki vytvořil nadčasový snímek o opuštění a strachu ze sblížení, ale s notnou dávkou humoru a romantiky.
Klára Řepková 05.12.2023
K tomu se přidává propracovaná choreografie se skupinou tanečníků, kapela a skvělé album inspirované discem ve středu pozornosti a velkolepý spektákl je na světě.
Tomáš Jančík 30.11.2023
Scorsese si v mocných stopážích už desítky let libuje, takže i když pracuje s pomalejším tempem, není tu prostor na slepá místa a délka je adekvátní obsahu.
Tomáš Jančík 09.11.2023
Na Letní filmové škole se sál oprávněně bavil celou hodinu a půl a po skončení sklidil film nadšený potlesk, následovaný ovacemi pro svéráznou představitelku matky Simonu Pekovou.
Klára Řepková 20.10.2023
Když letos na jaře americká zpěvačka Taylor Swift vyjela na turné, rychle se z toho stal pořádně megalomanský projekt. Filmová verze koncertu jako alternativa?
Andrea Kubová 12.10.2023
Ačkoliv pro některé zůstávají jeho charakteristické manýry nepostradatelné, pro jiné se stávají jaksi okoukanými.
Tomáš Jančík 22.08.2023
Tvůrčí svoboda, jakou od mateřské firmy snímek dostal, je až překvapivá, protože od prvního momentu se s ní hlas vypravěčky nemaže.
Julia Pátá 01.12.2022
Můžeme si pokládat otázku, zda Sedlák natočil film, který má oslovovat generaci Z. Hledání odpovědi však nemá smysl. Banger.
Jakub Blaho 14.11.2022
Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.
Jaroslav Kejzlar 01.10.2022
Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.