Články / Reporty

Popem k protestu, popem ke změně (Pop-Kultur, 2018)

Popem k protestu, popem ke změně (Pop-Kultur, 2018)

Kremace | Články / Reporty | 18.08.2018

Gradace potenciálu místa a všech účinkujících. Třetí den v Kulturbrauerei poskytl prostor pro prezentaci jasných postojů a nepřeberného množství energie. A ženský element hrál ústřední roli.

Už od počátku večera bylo jasné, že tahle přesila, stěží náhodná, bude mít citelný dopad na mou psyché. První strůjkyní všeho „zla“ se stala Catalina Santos v projektu MiaHush – vábivý elektronický pop roztančil, aniž by následně dokázal udržet pozornost přihlížejících, ale Santoz je zářným příkladem toho, jak dokáže Pop-Kultur pomáhat interpretům. Její cesta z Kolumbie do Berlína je totiž dlážděna právě programem Nachwuchs, který poskytuje podporu mladým umělcům z celého světa.

Ač náhodně viděné, o to trvaleji se do paměti vrylo vystoupení Kat Frankie, Australanky žijící přes deset let v Berlíně, která spolu s dalšími deseti umělci předvedla konceptuální performance zaměřenou na protestsongy. Téma, jež není možné obsáhnout, téma, jež je nutné podat s péčí a láskou. A to se jim povedlo. Od boje za hlasovací právo žen po parafrázi songu Michaela Jacksona They Don’t Care About Us, hozeného do kontextu soudobých Spojených států, tedy narážející na agresi páchanou na afroamerické populaci. Frankie dokázala synchronizovat potenciál každého přizvaného umělce v unikátním projektu pro Pop-Kultur a nechala diváky v příjemně zjitřeném stavu.

Tento pocit zůstal přítomen i během koncertu Kedr Livanskiy, ruské umělkyně hrající si s devadesátkovým syntezátorovým zvukem. Kolotočářská láska par excellence. Analogová láska. Dva blonďaté zapletené copánky, cesta do vesmíru a zpátky.

Vrchol večera představovala Ebow, rapperka s tureckými kořeny, která dokázala napadnout mysl všech přítomných. Tvrzení, že se jednalo o zásadní demonstraci ženské síly, může znít povrchně, po vstřebání show ovšem nelze jinak. Ebow spolu s další rapperkou a djkou snadno smetly ze stolu tvrzení, že dobrá flow patří jen k mužskému elementu.

Jenže tady nejde o genderovou dualitu, jde o spoustu třecích ploch, jež motivují ke změně. Pop-Kultur je jako velká scéna svého druhu, která poskytuje promyšlený prostor bitvám za lidská práva, za svobodu i otevřenost. Může to znít jako samozřejmost, ale není. Bolestně se nám ho nedostává…

Info

Pop-Kultur 2018
15. - 17. 8. 2018 Berlín, Německo

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace