Pořadatelská: Jan Jůzl (Dock)

Spolumajitel ostravského Docku Jan Jůzl rád inspiruje lidi k tomu trávit svůj volný čas jinde nežli doma či v nákupáku. Rád se inspiruje ve městech po celé Evropě, podílí se na zabydlování veřejného prostoru a podporuje udržitelnost, toleranci a uvědomělost. Kultura, sdílení a možnost seberealizace jsou pro něj elementy, bez kterých se dá jen nelidsky živořit. Co ale rád jí? A jak začínali s ostravským přístavem kultury?

Kdy a jak jste Dock otevírali?
V dubnu oslavíme osm let. Tenkrát jsme otevírali nadvakrát - párty pro známé a pak pro veřejnost. Klub nám „odpanil” Ventolin a v elektro šlépějích jdeme dodnes. Dock jsme koncipovali jako celodenní podnik, „street café” s večerním klubem, podle zahraničních inspirací. Lidé si z nás ale velmi rychle udělali spíše ten večerní klub, a tak jsme kavárnu zabydleli pořádně až během covidové éry. Ovšem podoba, v jaké jsme v roce 2015 Dock otevírali, již neplatí - loni došlo k rozšíření a my tak získali kromě pár míst na sezení navíc také lepší podium s (konečně!) koncertním kotlem.

Od začátku jste měli v plánu dělat kulturní akce, nebo šlo hlavně o otevření stylového a příjemného večerního klubu, který v Ostravě dlouho scházel?
S kulturou se počítalo, protože od konce devadesátek v Ostravě rychle zanikala skvělá místa typu Boomerang, Templ a další. My jsme na tom vyrostli a v určité chvíli jsme z Ostravy chtěli dokonce odjet. Do Docku jsme „vecpali” vše, co se nám nejen na cestách, ale i historicky v Ostravě líbilo, k čemu jsme měli vztah. A všechna ta místa byla spojena i s hudbou. Pouze hospodu bychom si neotevřeli, to nebyl nikdy záměr. Proto u nás rádi „ničíme” pivní večery uměním. Odpověď tedy zní ano na obě otázky. Věříme, že hudební klub nemusí být dedikovaný pouze koncertům, že může fungovat na denní bázi jako kavárna a bar.

Z počátku se objevil sem tam koncert, před covidem jste měli nejslibnější sezónu, letos navazujete tím, že máte kulturu několikrát týdně.
Přesně tak. Vše jsme se učili za pochodu a první roky jsme vlastně ani netvořili aktivní, ale spíše reakční dramaturgii. To znamená, že jsem pouze odpovídal na emaily s nabídkami hraní. Těch od počátku chodí opravdu hodně a my z nich vybíráme. No a od loňska máme konečně dramaturgický tým, a tudíž hodně dopředu naplánované klíčové koncerty, všechno v jednotném grafickém stylu a s ucelenějším pohledem na dramaturgii.

Zároveň se kolem Docku začaly sdružovat hudební komunity, kterým poskytujeme prostor. Jsou to například pravidelné groove, jazz a cimbálové jamy, na kterých si (obvykle) místní muzikanti zahrají a sami si tyto akce pořádají. Díky rekonstrukci máme rok ony zmíněné, daleko lepší prostory pro koncerty, což poznají nejen muzikanti (zázemí, akustika), ale také návštěvníci (větší kapacita, technika, světla). Zážitky z koncertů jsou úplně jinde než před dvěma lety.

Co chystáte další dny a týdny?
Zimně jarní sezóna 2023 je opět nabitá zajímavými koncerty různých žánrů. Z těch nejznámějších můžeme prozradit jména jako DVA, Khoiba, Nauzea orchestra, Vložte kočku, Květy či Kill the Dandies. A samozřejmě nekolik pátečních elektro večerů. Program ještě ladíme.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Už uplynul téměř rok, ale neskutečnou energii nám předvedl Mezerg ve vyprodané Akropoli. Je mistrem live elektroniky, a navíc zábavný týpek. Také se mi splnil malý sen a na festivalu Pohoda jsem si užil legendární elektro-folkovou písničkářku Space Lady. O dokonalý zážitek se – pro mě překvapivě, jelikož nejsem zarytý fanoušek – mi také postarali Tata Bojs na Metronomu v Praze. Jejich energie ve spojení s bouřkou plnou blesků mi dlouho zůstanou v paměti.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit?
Koncerty Vojtěcha Tkáče, které pořádá v rámci série Pulz v pražském Paláci Akropolis, jsou plné současné alternativní a převážně české scény, které by neměly ujít žádnému hudebnímu nadšenci nebo objevovateli. Také label Korobushka Records je plný zajímavých a zábavných jmen.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Sociální sítě jsou hlavně nástrojem pro komunikaci našich klubových akcí. Sám se na sítích nerealizuji, ovšem beru je nejen jako nutné zlo, ale i jako možnost seberealizace, pokud mám co ukázat.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Obvykle mám nejraději menší bistra, ve kterých je patrný otisk provozovatele - Hogo Fogo, La Petite Conversation, V Zahradní, Černý kůň, vietnamská a korejská bistra. A baví mě také rychlá vege strava, i když nejsem vegetarián, v Ostravě například Burfi, Kocouří způsoby či Makalu.