Adam Zámečník | Články / Reporty | 22.08.2016
Je cosi zvláštního na velkých koncertech electronic dance music v arénách a středně velkých sálech jako Forum Karlín. Zatímco první koncert Disclosure v holešovickém Sasazu byl „pouze“ velkým klubovým výstupem, nynější turné k druhé desce Caracal představuje Disclosure jako etablované hudebníky s velkolepou produkcí. Ostatně album Caracal je ověnčeno hvězdnými jmény jako Lorde či The Weeknd skrz naskrz. Do hlavy se člověku tedy může vkrást lehká skepse – jak bude vypadat vystoupení bez hostů? Inu, Disclosure předvedli, že i navzdory tomu jsou jejich koncerty opravdovými koncerty a ne poslechovou party z drahých reprobeden.
K vybuzení nedočkavých fanoušků stačilo opravdu málo. Když vstoupili bratři Lawrencovi na pódium za úvodních tónů White Noise, ohlušující hluk se neozýval ze stage, nýbrž z davu. Zároveň bylo zjevné, že koncerty dua nezahrnují pouze hudbu, ale také bohatý vizuální doprovod. Za pulty složenými ze syntezátorů, perkusí a kytar zářila obrazovka s typicky minimalistickými obrazci. Přestože první polovina koncertu zahrnovala průřez popovými hity jako Magnets či Willing and Able se zpěvem z playbacku, původní nedůvěra rozhodně nebyla naplněna. Pomocí chytrého využití projekce si vždy dokázala vynahradit absenci hosta – siluety Sama Smitha v případě Omen hravě skryla jeho nepřítomnost, což ocenilo i roztančené publikum.
Disclosure občas sklízí kritiku za „trivializaci“ své hudby. Z původně nezávislé dvojice produkující UK Garage se postupně stala továrna na hity, která kolaboruje s dalšími hvězdami. Možná proto se druhá polovina setu zaměřila na dlouhé improvizace - natažení skladeb jako Bang That či When a Fire Starts to Burn ale nevyznělo jako djská onanie, která uspí publikum, spíše naopak. Bylo až překvapivé, jak klubový to byl koncert - ratejnovitá šeď Fora Karlín tomu nezabránila.
Letošní koncert Disclosure opět prokázal, proč má tandem tak raketový úspěch na poli taneční hudby. Ne, o koncertní schizofrenii nelze mluvit, Lawrencovi jsou čistě a jednoduše nesmírně zdatní skladatelé, kteří dokáží hravě zkombinovat ten nejnosnější popový nápěvek s duchem devadesátkové rave party. A to i v prostorech, kde se prodávají předražené klobásy.
Disclosure (uk)
18.8. 2016 Forum Karlín, Praha
foto © Romana Kovacsová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.