Stopy Jeana-Michela Basquiata v New Yorku

V závěru výstavy Jean-Michel Basquiat: King Pleasure (recenzi najdete v basquiatovském Full Moonu #139) je mapa New Yorku s vyznačenými místy, která jsou s umělcem spojená. Čeká mě tady celý týden a tato mapa by mohla vnést do mého poznávání města určité vodítko, jak se při jeho objevování neztratit. Očekávat, že dnes najdu v ulicích nějaké Basquiatovo rané dílko podepsané pseudonymem SAMO© , by bylo velmi naivní. Od ukončení jeho streetartové tvorby prohlášením SAMO© IS DEAD uplynulo více než čtyřicet let. Basquiatovy stopy tak budou pouze zprostředkované.

Jeden dům nedaleko budovy Starrett-Lehigh Building, v níž zmíněná výstava do konce roku probíhá, zdobí mural současného brazilského streetartisty Eduarda Kobry. Je na něm vyobrazen Basquiat ve společnosti přátel Andyho Warhola, Keitha Haringa a... Fridy Kahlo. Smysl, proč je s nimi Frida, mi sice stále uniká, pohled na malbu uměleckého Mount Rushmore si z High Line, někdejší železniční nadzemky upravené pro pěší, dopřávám během mého pobytu opakovaně. Za Basquiatova života zdejší čtvrť Chelsea představovala industriální část města, kdy nic nenasvědčovalo tomu, že by se na přelomu tisíciletí začala přetvářet v gallery district. V osmdesátých letech minulého století byly kulturními epicentry čtvrtě SoHo a Lower East Side, takže se nad rušnými ulicemi vydám směrem na jih. High Line tady končí u Whitney Museum of American Art, kam se tato významná instituce přestěhovala v roce 2015 do velkoryse pojaté budovy od architekta Renza Piana. Proměna Chelsea v uměleckou enklávu tak byla dokonána.

S tím, že autentického Basquiata v ulicích nenajdu, jsem smířen. Jeho odkaz ale nacházím ve výlohách komerčních galerií nebo na stánku pouličního umělce. Zdá se, že roli pražského Franze Kafky či vídeňského Gustava Klimta v New Yorku hraje Basquiat. Jeho osobnost přitahuje a prodává. V knihkupectví Strand Book Store mu je věnována celá sekce. Ve frontě na pizzu spatřím signifikantní královskou korunu na paži dívky. Po hříchu příjemné myšlenky rozptýlím v LGBT Community Center, kde v roce 1989 krátce před svou smrtí Keith Haring vymaloval pánské záchodky. Once Upon a Time je nejpůsobivější freskou, jakou v New Yorku najdete. Veřejně přístupné, bez davu návštěvníků a přeci jen autenticita. Akorát se dnes čůrá jinde. Směle vstupte, 208 West 13th Street.

Nedaleko odtud se na poměrně malém prostoru nachází Basquiatův ateliér v Great Jones Street, The Mudd Club, kde po večerech působil jako muzikant, legendární Club 57 a také Tony Shafrazi Gallery, ve které měl v roce 1985 společnou výstavu s Warholem. Nic z toho už nepremává, ale informační tabule na kulturněhistorický význam upomínají. Na společnou výstavu obou přátel odkazuje i další z muralů Eduarda Kobry, který parafrázuje původní boxerský plakát k výstavě. Kobrova malba se však nachází na druhé straně East River v brooklynské čtvrti Williamsburg. A právě do Brooklynu je třeba se vydat.

Za svůj cíl nezvolím rodný dům, ani jiná místa, na nichž Basquiat strávil dětství. Nakonec z domova stejně jako ze vzdělávacích institucí spíše utíkal. Vezmu to z druhého konce a vypravím se na hřbitov Green-Wood Cemetery. Cesta pěšky v úmorném horku se dá přirovnat k pouti, ale poznávání jiných míst mimo Manhattan zase doplňuje celkový pohled na New York. Ne všechny čtvrti v Brooklynu jsou momentálně trendy jako Williamsburg nebo Bushwick, ale hledám autenticitu, ne? A kromě ní také nenápadný hrob na největším hřbitově, který jsem kdy navštívil. Funerální turistika je v kurzu, takže pro představu je Green-Wood Cemetery rozlohou čtyřikrát větší než Olšanské hřbitovy nebo Père-Lachaise v Paříži. Podobně jako hrob Jima Morrisona i ten Basquiatův je zaplaven drobnými vzkazy a suvenýry, místo Basquiatova posledního odpočinku tak lze v řadě totožných náhrobků snadno rozeznat. Udělám fotku s článkem Cesta zářícího dítěte od Anny Mašátové, který vyšel ve Full Moonu #83, a pošlu ji autorce přes oceán. Udělá radost.

Odpoledne strávím v Brooklyn Botanic Garden. Když u vstupu mimoděk zmíním, že píšu článek o Jeanu-Michelu Basquiatovi a chtěl bych vyfotit jeho dlaždičku na Celebrity Path, odpustí mi vstupné a vybaví mě plánkem, podle kterého najdu chodník slavných osobností spjatých s Brooklynem. Walt Whitman, George Gershwin, Barbra Streisand nebo Steve Buscemi. V této vybrané společnosti nacházím Jeana-Michela Basquiata a strávím tu nějaký čas ve stínu stromů. Chytnu wifi a zkouším, jestli v New Yorku není po Basquiatovi pojmenovaná nějaká street nebo avenue, ale tento orientační systém se tady moc neujal. Voilà! Place Jean-Michel Basquiat. Takže příště do Paříže.