Články / Reporty

Tady hrál Netsky?

Tady hrál Netsky?

Vadim Petrov | Články / Reporty | 08.03.2016

Loga sponzorů byla všudypřítomná, škoda že hostesky nerozdávaly Excelent dlouhé papírky, Dell filtry a Intel drtičky – český riderský tým 420 by je jistě ocenil. Čistě marketingový byl stan vedle sjezdovky, kde byly cestou k baru vedle sebe vyskládané nejnovější notebooky jako někde v showroomu. Nechyběl fotokoutek ani možnost si na strojích zahrát Far Cry nebo Assassina.

Stačilo přejít silnici a člověk zapomněl na sníh i na sponzory, kteří nevyrábí alkohol. Ve stanu je pár stovek lidí a atmosféra jako ve středu v klubu. Tady má hrát Netsky? Konečně začíná četnost log dávat smysl. Netsky začíná s hodinovým zpožděním (!), zato ale hned sází jak smrčky do lesní školky. Lidi sice na výzvy MCho moc nereagují, jinak ale spokojeně tancují, dokonce Borisovi sežerou třikrát Rio (byť dvakrát v různých remixech). Netsky si v půlce setu vyzkouší pár nových věcí, v poslední třetině pak zase sype klasiky v ověřených kombinacích a koření to trapem a halftimem. Na závěr nejnovější single Work It Out, který jsem si zpíval ještě ráno. Lidi odchází a atmosféra opět klesá, tentokrát se ale zastaví na úrovni klubu ve čtvrtek. Tady hrál Netsky?

Druhý den fungoval dramaturgicky lépe. Nemohu nezahrnout narozeninovou oslavu místních stařečků v mém penzionu, kteří začali samohrajkami a dotáhli to až k akordeonovým Slavíkům z Madridu. Večer po warm up DJích nastoupilo trio Kraak & Smaak a odpálili solidní diskotéku – funky, dubstep, sem tam EDM. Den předtím se přišly davy z Prahy podívat na hvězdu v horách jak někam do obludária, načež odjely a v sobotu se už skutečně jednalo o párty na svahu.

Lepidlem, které večírky a sponzory drželo pohromadě, byly rotace kolem různých os dvacet metrů vysoko. Jak při sobotní exhibici, tak při nedělním finále se divákům tajil dech, byť v neděli jich mnoho využilo stream z pohodlí svých domovů. Amatérským očím bylo zatěžko spočítat, kolikrát se a jak rideři vlastně otočili, ovšem chytání lyží ve vzduchu v podivuhodných úhlech bylo neméně působivé. Věřím porotě, že vyhrál ten nejlepší – Američan John Brown.

Z akce zůstaly rozporuplné pocity. Na finále v neděli zůstalo spíše málo lidí, Red Bull DJs zvyklí hrát lyžařům ke skokům dav příliš rozehřát neumí, do toho podařené sety headlinerů v nepříliš zasněžených Orlických horách. Jedno je však jasné: na akci panovala až bratrská atmosféra, domácí pálenky, domácí zelenina či Jägery šly z ruky do ruky. Dokonce i místní byli přátelští – velký rozdíl oproti klínoveckým bručounům z loňské Winter Areny.

Info

Excelent Soldiers 2016 – AFP World Tour | Gold Event
4.–6. 3. 2016, Deštné v Orlických horách

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace