Tomáš Kouřil | Články / Reporty | 09.12.2018
Velvet Comedy je první pražský stand-up v angličtině, který funguje na pravidelné týdenní bázi. Poskytuje prostor pro lokální komiky i ty, kteří se svým pořadem obráží více zemí. Jedním z takových je i Hugleikur Dagsson, islandský karikaturista proslavený svými mimořádně černohumornými kresbami. Dělá si v nich legraci ze společnosti, médií, náboženství, mindráků, strachu a lidské nemotornosti. Stand-up, se kterým ke konci roku 2018 objíždí Evropu, má jako jakýsi vedlejšák. Který je stejně úderný a nemilosrdný jako jeho kresby.
Dagssonovy kresby jsou postavené na velmi šikovném popichování těch nejbolavějších míst. Když začal tím, že Česká republika je jediná země ještě depresivnější než Finsko, kde byl se svým stand-upem předtím, byl to teprve decentní rozjezd. K prvnímu „záseku“ posloužily severské státy - jen co briskně vysekl švédský a dánský přízvuk, tnul do norských blackmetalistů, kteří sice vypalují kostely a jedí lidské maso, ale co naplat, když norština zní jako „haťla ťaťla“.
Dagsson jde proti klišé o zachmuřelých Seveřanech, díky poťouchlému výrazu i hlasu a hlavně živelné energii působí spíš jako ukecaný italský kadeřník. Který se stejně jako jeho kresby nebojí otřít o cokoli. A nevyhýbá se ani tomu, dělat si krutou srandu sám ze sebe. Třeba explicitní etudu o flatulování ukončil slovy: „Ano. Je mi jedenačtyřicet a tahle show je to, co jsem udělal se svým životem. Maminka je pyšná.“
Dagsson se nebojí ani fyzické akce. Různě se svíjí, předvádí bizarní promluvy lidí při souloži a skoro se válí po pódiu. Rovněž skvěle pracuje s hlasem a jako správný nerd do své show plynule zapojuje odkazy na ledasco. Darth Vader pronášející slavnou promluvu k Luku Skywalkerovi ve švédštině nebo fyzické ztvárnění muže, co si na Tinderu prohlíží jednu ženu za druhou a chová se jako čmuchající divoké prase, představovaly vrcholy večera.
Černý humor je prý pro ty, co chtějí být „hustí“, ačkoli v jádru nejsou. Daggson působí spíš roztomile než drsňácky, každopádně je vtipný a vůbec se nebojí na pódiu se odvázat. Minimálně jeho show tak „hustá“ je.
Hugleikur Dagsson (isl)
5. 12. 2018 Bar Naproti, Brno
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.