Anna Mašátová | Články / Reporty | 24.01.2015
Jsou různé druhy koncertů – dojemné, hlasité, odfláklé, příjemné, příšerné, však to známe. A pak jsou takové, při kterých pisálkům docházejí slova, protože opěvovat t krásu jde samozřejmě mnohem hůře, než zkritizovat propadák. V případě Tara Fuki jsou objevná oslavná přirovnání téměř nemožná, vždyť za patnáct let na scéně je duo Dorota Barová a Andrea Konstankiewicz-Nazir chváleno hudebními žurnalisty doma i v zahraničí.
A vystihnout atmosféru křtu páté řadovky Winna je už snaha marná. Ačkoliv se na nové desce violoncellistky obešly bez hostů, ke křtu přizvaly přátele a spoluhráče z dalších projektů. Hned v několika skladbách doprovodil dvojici trumpetista Oskar Török a basista Jakub Vejnar, kmotrovství se s milým rozechvěním ujala Aneta Langerová, která si střihla i píseň. Křest to byl originální - polévání jabkovicí není zcela nezvyklé, ale pomazání uzeným, to se jen tak nevidí. Pro mnohé bylo evidentně velkým překvapením užití „kouzelných krabiček“ loop station a pozornost si získal také ne zcela známý, libě znějící hang drum. Setlist namíchaný z novinek i starších kousků dovoloval vychutnat si introvertní i veselejší polohy, aniž byste se v jedné, či druhé utopili.
Jen publikum bylo až zbytečně sešněrované kultivovaností, každý spontánnější projev byl nadmíru milý, zřejmě to způsobila zdánlivá křehkost dialogu violoncell. Nebylo divu. Když dvojice hraje a zpívá, člověk má tendenci tajit dech a nerušit. Byla to však zbytečná obava, Tara Fuki dokážou být jemné, ale také velmi energické, silné a vtipné, na závěr zvládly zamlklé diváky i rozezpívat, ačkoliv to stálo trochu přemlouvání. Přidávat se samozřejmě muselo, nadšené komentáře v předsálí neznaly mezí.
Dokonalá souhra, radost pohledět i poslouchat. Kdo nemá ještě Winnu doma, nechává si ujít české album roku. Ne-li let.
Tara Fuki
21. 1. 2015, Archa, Praha
foto © Kryštof Havlice
Alžběta Sadílková 31.01.2025
Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…
Vojta Chmelík 29.01.2025
Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.