Tolerance, svoboda a láska k hudbě. Zimnichaak.

Víkendový magion. Chee chaak Tips, letitý pořadatelský kolektiv, který nejen do Ostravy vozí nadžánrovou podzemní scénu, pokaždé slibuje stylový mišmaš, kvalitu, přátelské prostředí. A jak to vypadá, když se Číčáci rozhodnou uspořádat zimní edici svého letního festivalu a volba padne na klub Futra v Orlové, jedno z nejpozoruhodnější míst u nás, které se věnuje diy kultuře? První ročník Zimnichaaku startuje v sobotu, startuje zhurta...

Raw Deal rozjíždějí psychedelii hranou na dvojí elektroniku a syrové bicí, podpořené mořskou videoprojekcí. Drony a melodie obou mašinkářů zní bez přestání a jen mění zvuky a náladu, ke konci rezonují tak mocně, že bicí zní skutečně jako údery jakéhosi stroje přehlušeného mořskou bouří.

Jak s nadsázkou poznamenává Rejža, vypadají jako prodejci levné elektřiny. Acid techno, Futra tančí. Polští Mazut, v bílých košilích, černých kalhotách, "prodávají" barevnou elektroniku, samply, noisové hry s mikrofony a jednoduchý bicí taneční loop. V podstatě tanečně veselé. A v temných videoprojekcích teče krev. A teče také v protějším rohu klubu, kde si nářadí rozbalil potulný tatér a zdobí někomu nohu. Krom pohody je festival ve znamení slušnosti a ohleduplnosti, platí to i pro všechny pořadatele, barmany, kavárníky. Mimochodem, znáte chlapa, který si zaplatí vstup, aby podpořil akci, pak oba dny sedí a pracuje mimo koncertní prostory, nahoře u vstupného? Je to kovaný Futrák a říkají mu Sir.

Dva kotle a činel. "Prosím, co nejvíce basově," říká zvukaři žena za bicími, její muž, nejvousatější Elvis světa, drží zpěv a kytaru, ze které místy leze pěkný noise. Rock'n'roll. Jednoduché, zcela od podlahy, opojné. Takhle hrají Deceased Squirrel on the Phone. Schwarzprior občas pozlobí videoprojekce, jejich sick EBM s heslovitým zpěvem ale funguje, klub tančí a občasné nasrání VJe zapadá do atmosféry špinavé elektroniky, odkazů na staré počítačové hry, atmosféry, která i když je neveselá, baví.

Neděle začíná komentovanou procházkou po zaniklých částech Orlové. Zimnichaak má díky pořadatelskému tandemu i tyhle přesahy, proběhne společná veganská večeře, většina návštěvníků přichází až na koncert. Sestava se lehce mění, ne všichni dávají oba dny, přibývá lidí, kteří se potkávají už více jak dvacet let nejen na hardcorových akcích, lidi z kapel, labelů, Kopřivnice, Bílovec, "blíž u nás už hrát nebudou". Ale na Lvmen teprve dojde řada.

Moving Spaces, improvizovaná variace pro tři abletony a jednoho DJe. Čtyři týpci obrácení k sobě, čtyři bedny okolo, všechno pod pódiem. "Hele, nebavme se, oni už hrají." „Co, počítačovou hru?" Šumění, cvrčení, hučení, zvuky, občas náznak tanečního podkladu. Zábavné je chodit kolem dokola, na chvíli postát pod jednou z beden a dávat si změny celkového zvuku. Tomáš Palucha, dnes v podobě propracované a atmosférické postrockové kapely. Set zahraný na jeden zátah, podpořený videoprojekcí. Rezonující instrumentální hudba nasáklá kyselinovou psychedelií, jeden velký krystal plný instrumentálních nápadů, nálad a změn.

Krátká pauza, část předchozí sestavy se vrací, protože na tomhle turné posiluje Lvmen. Kult na konec. Takhle zní "velké" kapely. Dokonale nazvučené posthardcorové peklo, jemnější pasáže, samplované hlasy, výbuchy tvrdosti, až mrazivě dokonalé a dotažené. Podpořené, jak je zvykem, silnou videoprojekcí. Do posledního tónu pravdivé a uvěřitelné. Bez ztráty energie, non-stop, soustředěná kapela, tečka festivalu.

P. S.: Letní Chee Chaak festival proběhne 8. až 10. června v prostorách ostravského Dolu Hlubina.