Články / Reporty

V Blansku je prý divná voda, říkali

V Blansku je prý divná voda, říkali

rionka | Články / Reporty | 06.02.2015

Tohle by mohl být dobrý rok, říkám si, když dělám další pomyslný vryp do pomyslného sloupku u postele, němého svědka sobotních kocáků. V Blansku se prý nic neděje, říkali. V Blansku je prý divná voda. Nikdo tam nebydlí, potoky tečou do kopce a tak. Ještě že tam postavili ten Muzikograf.

Cesta z Brna do Blanska zabere asi čtyři písničky a dva tahy řasenkou, nic náročnýho. "Tohle jsou samý mladý kapely, jakoukoli formální chybu vyrovnávají nadšením," tvrdí týpek ve vlaku a nabízí mi ferneta. Přihlížející v klubu posedávají v křesílkách a volně se mísí s muzikanty, kteří hřeznou z nízkého podia na všechny strany a omotávají se navzájem kabely. Znáte kapely, co zahrají na jednu strunu jediný dlouhý Zvuk a polovina osazenstva hospody se na něj musí jít podívat zblízka? Tohle je ten případ.

První písnička přiláká i tu druhou polovinu. "Ahoj, my jsme Kruhy z Brna." Kruhy se naživo nenamáhají "napodobovat vycizelovaný studiový zvuk" (ehm). Živé vystoupení je mnohem lepší, dynamické, přirozené. Kořeny Kruhů vyrůstají mimo jiné z blanenských Got a Wolf a brněnských Labrador Tea, inspirují se u La Dispute, ale srůstají a kruhatí si po svém, melodicky, v duchu DIY. Hrají melodický post-hc-emo-něco-punk. V českých textech se míhají emoce, nasranost, touha i koleje mizející v mlze. Řev mezi kroutícími se knoflíky, chvilkové jakože-šílenství, jeden by málem napsal "metal". Je to silné a příjemné, srdíčko, follow, šlus.

Inheritance obrací list. Po úvodním kruhu post-HC řevu následuje jazz fusion variace slovensko-české instrumentální kapely. Skladbám velí pronikavý klavír, který si pohrává s kytarovou linkou, nechává se jí proplétat a na moment utichá, ale vrací se dřív, než se plně rozvine "očekávaný" postrockový feeling. Skladby se nečekaně lámou, vracejí po prošlapaných cestách, vrhají se z útesů. V kapele probíhá neustálá komunikace, zrzavá klavíristka se směje na borce a oni zase na ni. Drnčení strun se v interéru občas trochu rozplizne a rozhovory u baru bohužel přehlušují ty nejsubtilnější pasáže. Tuhle hudbu je potřeba poslouchat v noci a se sluchátky.

Nejhlasitější šmouhou programu se nakonec stává emocore mazec Anne M. Christiansen. Pětice kluků z Orlové (ex - The Sin of Lilith) zesiluje na maximum a slibuje oslovit například fanoušky Touché Amoré. Nepamatuju si bohužel ani slovo, ale byli naprosto skvělí. Svou přítomností vyplnili celou místnost, zpěvák se ponořil do publika a celé vystoupení působilo svěže a energicky. Závěr mě opravdu zaskočil, docela jsem se zapomněla a poslouchala bych to klidně ještě rok. Tak snad do roka a do dne...

Info

Kruhy + Inheritance + Anne M. Christiansen
30.1.2015, Muzikograf, Blansko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace