Ventolin: Vlastně mě zajímají jen přístroje, kde se technika nepovedla

Když se řekne Ventolin, vybaví se vám lékárna, a když se řekne detroitské techno, těžko si představíte týpka s retro bundičkou, brejličkama, licousy a mírně deviantním pohledem. A Ventolin (aka David Doubek) je, ale více není techno DJ, i když si s tou stylizací i „starou“ hudbou pohrává. Ostatně co čekat od člověka, jehož kořeny jsou v divadle (soubor Nejhodnější Medvídci), ale zároveň je zakládajícím členem pozoruhodné post-punk/novovlnné dvojice Kazety? Coby Ventolin právě vydal desku Totem (Bumbum Satori) a hrál na festivalech Sperm nebo Wilsonic, mihl se před Modeselektor a v prosinci bude stát na jednom pódiu s Jamesem Murphym. A k živému hraní používá výhradně analogové železo, žádné počítače. Víte, co by dělal Carl Cox v Hradci Králové? Nic.

Zpíváš „potím se studeným potem“ – jsi teda Johnny Rotten, nebo astmatik? Nebo obojí?
Astmatik jsem určitě, Johnny Rotten se mi dobře dementně rýmoval ke slovu totem. Na punku se mi vždycky líbila energie, sprostota a bezprostřednost, které považuju za důležité elementy. Ale číro jsem nikdy nenosil, teda vlastně jo, nakašírované v divadle ve hře Harila.

Jak dopadla česko-slovenská tour, ze které ses nedávno vrátil? Přeje doba Ventolinovi?
Tour byla super, všude přišlo plno lidí, což bylo samozřejmě hlavně kvůli MidiLidem, ale vždycky reagovali výborně, velké překvapení byl Ružomberok a nejlíp jsem asi zahrál v Košicích, kde to byl opravdu mazec.

V Košicích? Tak to bylo určitě v industriální Tabačce, onehdá mi o ni vykládali kluci z Jelly Belly. Jak to tam vypadá? Má to blízko k Detroitu?
Jo, bylo to v Tabačce, byla to úplně poslední akce před rekonstrukcí, takže to bylo ještě industriálnější než obvykle. Jestli mají Košice blízko k Detroitu... myslím, že mnoho slovenských a českých měst, které zažily ve 20. století industriální boom, má v něčem k Detroitu blízko. Rozpad průmyslu, ruiny továren, vylidnění, problémy s veřejnými službami.

Hraješ na staré mašiny, výhradně hardware, železo - co se ti nelíbí na kompech a softwaru?
Neviděl bych to tak negativně, jde spíš o to, že mě to s těmi mašinkami baví, líbí se mi zvukově a mám k nim vztah. Začínal jsem ale na počítači a nevadí mi s ním pracovat. Nemyslím si ale, že je jednoduché ze softwaru dostat dobrý zvuk, a do Ventolina to prostě nepatří.

Nechci říct o celé desce Totem, že má jednotící temnou linku, protože třeba track Ringtone hraje na takovou veselejší notičku à la MidiLidi, nicméně – většina songů obsahuje temnou technicistní náladu původního techna, ale u tebe to má ještě jakýsi „přírodní“ rozměr.
Taky pořád přemýšlím, proč si nedám s tím technem pokoj. Některé lidi fascinuje robotičnost, futurismus nebo retro-futurismus, ale mě o estetiku technologií nebo techniku jako takovou nejde. Vlastně mě zajímají jen přístroje, kde se ta technika tolik nepovedla. Technika znamená pokus nějak zvládnout přírodu – to platí i pro nástroje – a mě zajímá to, kde se skrz nástroje ta příroda nějak probíjí – ať už jde o šum, nekontrolovatelné rezonance, zkreslení, vnitřní hlasitost, kde je cítit ten živel v pozadí, který se kontrolovat nedá. Rané techno to v sobě mělo – možná i nezáměrně, protože se dělalo často s primitivním vybavením a analogovými nástroji –, a proto mě taky zajímá. Nejde mi o kříšení starých časů, k těm nemám vlastně žádný vztah.

A jaký máš vztah k electru nedaleko sídlícího Moimira Papalescu? Jestli teda nějaký...
Mojmíra si vážím, známe se, Kazetám hodně pomohl, Magnetik se mi líbí, Nihilisti taky, tu jeho novou desku jsem ale ještě neslyšel.

Je zajímavé, že coby vyznavač techna nemáš tendenci oprostit se od zpěvu, takže některé skladby přirozeně navazují na produkci Kazet.
Připadá mi zbytečné držet se nějakých žánrových dogmat – tracky na desce jsou krátké, zpívá se v nich, to do techna nepatří, ale mě je to jedno. Všechny texty vyplynuly přirozeně z hudby a naživo je zpěv silný prostředek, takže se tomu vůbec nebráním. Pro Kazety jsem napsal hodně písniček, takže nějaká příbuznost je asi nevyhnutelná.

Proč Ondřej Ježek (mastering, pozn. ed.)? Jeho doménou bývaly hlavně kytary... I když fanoušci Gurun Gurun nebo B4 vědí své.
Ondřeje si vážím, znám ho dlouho z OTK, a když jsme se o tom s Prokopem (vydavatel Bumbumsatori.org) bavili, tak volba padla přirozeně na něj, je zbytečné vyjmenovávat, co všechno zajímavého dělal, protože dělá skoro všechno zajímavé, co tu vychází.

Na promo fotografiích máš slušivý retro kabátek a náběh na licousy. Tvoje koncerty asi nebudou vážné rituální sety...
Já bych dokonce řekl, že to jsou vážné rituální sety, záleží jenom na tom, jak chápeš slova vážné a rituální. Pro mě je každý koncert výzva, kterou beru vážně, bez ohledu na to, jak velká akce to je, a kde se snažím odevzdat maximum energie. Chci, aby se lidi uvolnili, a na to je legrace dobrý prostředek. Taky samotná manipulace s přístroji není divácky nijak zvlášť strhující a je potřeba jí přeložit do jiné roviny, skrze show-elementy jako je moje performance, světla a video. Ale cíl je transcendentální, kontakt s živly, hvězdami a kosmem skrze hudbu a tanec.

Mohl bys mi doporučit nějaké původní nahrávky nebo kompilace detroitského techna v jeho nejsurovějším stavu?
Tak to nevím, jestli dovedu, taky ten Detroit není úplně striktní, jenom co mě se líbí, například Blake Baxter – B-N-Na Mix, Ghost, When a Thought Becomes You, Get Layed, Spanky – Acid Bass, Tyree – Acid Over, DJ Pierre, kompilace Needle Records – Acid Trax 3, samozřejmě Phuture, ale k těm věcem není jednoduché se dostat, vycházely na vinylech nebo na kazetách, docela dávno a daleko odsud, takže nejsem žádný znalec, vycházím jen z toho, co se ke mě dostalo.

A jak ses k nim dostával ty? Jsi vinylový sběratel?
Nejsem sběratel – to, co vyšlo v Německu, se sehnat dá, na eBay se dají koupit vinyly, ale jsou docela drahé, takže to jen výjimečně, většinou sháním na internetu.

Jak se to má v současné době s Kazetama?
Kazety mají nějaké nové písničky, které hrají naživo, ale zatím nevyšly, a něco je napsané, ale to ještě ani nehrajeme. V současné době sbíráme materiál a energii pro něco nového, ale co to bude a kdy, nechci předjímat.

Co ti zabírá nejvíce času? Muzika? Nebo divadlo?
Určitě hudba. Pokud jde o divadlo, tak mám aktivní jeden malý projekt Rituál Jeleního Muže, který má představení na pomezí loutkového divadla, animace, takový živě vyráběný animovaný film, kde ale zase dělám hlavně hudbu.

Četl jsem o tobě, že jsi „Carl Cox z Hradce“ – sedí to? Osobně bych si spíš tipl Juana Atkinse...
No, nevím, co by ti dva v Hradci dělali. Atkins je mi z těch dvou asi sympatičtější, ale já ani nejsem z toho Hradce. Možná Juan Atkins z Jeřic, to zní celkem solidně. Don Juan Atkins z Jeřic v Podkrkonoší.