Všechno je v pořádku – Britney Spears

Je rok 2016 a Britney Spears vydává nové album a MTV pořádá Video Music Awards. Když mi bylo patnáct, věřila jsem, že tyhle instituce jsou věčné, ale pár let předtím jsem si to samé myslela o babiččině hruškovém kompotu. Babička se stále těší dobrému zdraví, Britney Spears je moje neskrývaná dětská láska a u MTV jsem strávila dětství, ale za tu dobu se toho dost změnilo. Nejvtipnější je, že v souboji o relevanci z toho BritBrit vychází lépe než celé MTV. Její existence přitom už léta není o hudbě, ale o zvláštní směsici soucitu, viny a nostalgie, který ji provází.

V článcích a rozhovorech, které o zpěvačce vychází, se nedozvíte nic. Vrcholem zajímavosti jsou informace typu „chtěla bych další tři děti“ a „už bych se nikdy nevdávala“. Její album je jako „její dítě“ a tvrdě na něm pracovala. Novináři neodkazují na to, co dělala minulý rok, ale pravidelně rekapitulují události minimálně od roku 2007, anebo rovnou od Adama: Kdysi dávno, v Kentwoodu v Louisianě… Očividně to ale pořád někoho zajímá, i když není o čem.

Britney Spears byla lidem kdysi tak sympatická, že se dodnes zajímají o její zdraví. Všude převažuje jednotný sentiment, všichni jí přejí, aby se měla dobře. Bez ohledu na to, co dělá, jestli je její hudba dobrá nebo jestli vůbec zpívá. Výkřiky o playbacku vždy přehluší uctivé komentáře o tom, jak dnes vypadá dobře a jak – na to, že je to Britney - jí to jde. Recenze na její album se nepíše v kontextu současné hudby, ale v kontextu jejích vlastních desek. Všichni si nasadí zvláštní brýle a řeší, jestli je nová deska „dostatečně Britney“. Nikdo nečeká, že přijde s něčím převratným, nikdo nechce, aby se měnila. Když začala prodávat vlastní řadu spodního prádla a ostříhala si vlasy na mikádo, v Las Vegas chtěli lidi vrátit vstupné. „Koupili jsme si lístky na celou Britney, kde má vlasy?!“

Kdykoliv se někde objeví, hodnotí se spíš její duševní zdraví. Jestli si vystoupení užívá, má jiskru v oku a vypadá přítomně. Veřejnost má pocit, že na zádech nese díl viny za všechno zlé, co se jí přihodilo. Byla tak šťastná a plná energie, jsme to opravdu my, kdo jí zlomil? Z Britney Spears se stal jeden ze symbolů amerického snu, je to značka jako Coca Cola nebo Disneyland. Jezdí se na ni podívat jako na Grand Canyon. Spears si to dnes jistě uvědomuje a vzniklo tak prapodivné equilibrium, těžko uvěřitelný status quo, kdy se obě strany spokojí s málem a ujišťují se, že je vše tak, jak má být. Americký lid rozhodl, že Britney Spears je národní památka, která si zaslouží patřit do kánonu populární hudby, a jako taková potřebuje ochranu. Co se mladým, co ji nezažili v její zlaté éře, může zdát naprosto nepochopitelné, a štěkají, co na ní kdo vidí a co tu pořád zaclání, dává smysl všem, co zažili Whitney Houston, Michaela Jacksona nebo Amy Winehouse. Ivetu Bartošovou. Že je dnes Britney Spears zvláštní pohrobek sama sebe, uctívaný jako relikvie, je řešení, které je dost možná tím nejlepším z možných.

Před pár lety jsem kamarádovi povídala, že Britney Spears je jako cirkusový slon. Koukal na mě a smál se. „Ale to víš, že jo. Když slona odmala vycvičíš a zvykne si na potlesk, tak až ho nebude mít, umře smutkem. Když pak strčí starého cirkusového slona do zoologické zahrady, bude do konce života nešťastný a usouží se.“ Pořád jsem přesvědčená, že je to přesná analogie.

Nikdy nezapomenu na to, jak mi rodiče na tábor přivezli kazetu …Baby one more time a já si ji nadšeně prohlížela a v našem starém Fordu kvílela From the Bottom of My Broken Heart. Britney nebyla jediná, ale měla v sobě tak nakažlivou radost, že když zničehonic vyprchala, bylo to, jako by umřela naděje. V ten moment, kdy si uvědomila, že je v kleci a je v ní úplně sama. Co je pro nás smíření se životem, je pro ni soudem nařízené opatrovnictví. Každý chce někdy z vlaku vystoupit, ale Spears neměla tu možnost udělat to v soukromí a svobodně.

Dnes působí vyrovnaně a spokojeně, její show jsou vyprodané a dělá dál, to jediné, co umí nejlépe. Co bude jednou, až ji opustí rodiče, až soud odejme jejímu otci správcovství jejího majetku, až se její manažerský tým rozpadne, co až kolem sebe nebude mít žádnou oporu? Skočí po ní nějaký další žralok, kterých v zátoce kolem čeká spousta? Nebo najde někoho, na koho se bude moct skutečně spolehnout a bude třeba pořádat hudební tábory pro děti? Nikdo nad tím zatím nechce moc přemýšlet, má Vegas, všechno je v pořádku. Snad to ustojí sama, snad na tom její tým pracuje.

Nikdo nechce přijít o svoje dětství. Asi jsem stejně jako ta spousta dalších lidí ráda, že ho nemusím vidět umírat. Pohádky jsem vždycky nesnášela, ale v tenhle dobrý konec chci věřit. Hodně štěstí, Britney.