Veronika Tichá | Články / Reporty | 17.12.2023
Poslední cigareta v neonově zářící kuřárně Artbaru, ve kterém se odehrávají všechny možné akce od univerzitních večírků až po techno nebo queer parties. Tentokrát je na programu koncert pražských Good Times Only, kteří přijíždějí se svou nedávno vydanou deskou Teď na to myslim. Křest na domácí půdě už mají za sebou, jedna z posledních zastávek podzimní tour je v Brně.
Nejdříve dává kratší set pražský písničkář Rodan, který se minulý rok se songem Introvert Party Club, napsaným ve spolupráci s dalšími hudebníky, dostal do českého finále Eurovize. Hned na začátku avizuje bubeníkovu nehodu, kvůli které je kapela odkázána na elektroakustickou kytaru a basu. Koncert tedy není tolik „rádiově“ popový, ale dvojici se daří vytvořit i díky menší naplněnosti sálu intimnější atmosféru. Texty působí místy tuctově – chci ji, ona mě ne, stýskáme si a ubližujeme si. Přidanou hodnotou je zpěvákův barevný hlas a akustické vyhrávky.
Good Times Only se od minulého alba Pěkný chvíle (2020) posunuli k popovějšímu zvuku, přibrali dalšího člena, a to jim dává prostor kreativněji vybírat nástrojové uspořádání – bicí, basa a kytary nebo syntezátory podle písničky. Hojnější užívání synťáků, často několika zároveň, utváří libozvučné podklady, anebo naopak jen jemné přikrášlující ozdoby. U kytar se nebojí poetických dialogů, ale ani jednoduchých riffů, které dobře fungují s ostatními nástroji a zpěvem. Pěkný chvíle jako vypsání se z rozpadajícího vztahu, Teď na to myslim jako mix emocí a situací, provázející mezilidské vztahy obecně.
I přes drobnější problémy se zvukem představili všechny nové písničky a přidali i pár starších, včetně populárních Někdy jsme to my nebo Tvůj kluk. Ty čerstvé se věnují pocitům milostného rázu, randění a začínajícím románkům (ZONA100, Všechno nebo nic), ale řeší i komunikaci, která se hlavně za pandemie odehrávala v digitální podobě (DM’s, Tak jsme tu), nebo citlivější témata stesku po milovaných bytostech, které s námi už nejsou, a přijetí nesnesitelného toku času života (Musíš jít, Takhle se nedá žít). Hudebně levitují mezi funky beaty, osmdesátkovým synthpopem a svěžím kytarovým indie. Budují náladu, která je hřejivá a bezpečná jako letní paprsky slunce na chalupě u lesa, a zároveň vlastně dost obyčejná a unavená jako každodenní ranní kafe na začátku nového dne.
Good Times Only + Rodan
12. 12. 2023 Artbar, Brno
foto © se svolením Good Times Only
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.