Vstupní prohlídka: I Love You Honey Bunny

I Love You Honey Bunny se vrátili z evropského turné s novou deskou We Just Had a Wonderful Time, která vznikala v období posledních dvou let, kdy každý poznal, co to znamená žít sám se sebou a vést boj s vnitřními démony. Jak vypadají démoni živě? I Love You Honey Bunny můžete zastihnout v Praze, Brně a... na Rock for People, třeba.

Co vás inspirovalo k hudebnímu stylu, který hrajete?
Martin: Hudební základy máme v kapele každý trochu jinde. Já jsem to měl moc fajn díky tátovi, který vždycky poslouchal spoustu skvělých desek. Hrálo u nás všechno od Rolling Stones přes Devo až po Einstürzende Neubauten. První kapely, které jsem si našel sám, byly asi White Stripes a Linkin Park. Na střední mi pak šlo hlavně o to, aby v tom byly kytary a bylo to hodně nahlas.

Kristián: Poslouchám hodně kapel z britské hudební scény a trávím dost času na koncertech.

Čím se bavíte/živíte vedle hudby?
Sebastian: Já jsem vystudovaný herec a vedle hudby hraju ve filmech a v divadlech. Momentálně například v představení Hordubal v Národním.

Josef: Poslední roky práce hodně střídám podle projektů. Některé období se věnuji jenom hraní, někdy si odskočím do filmové produkce, ale aktuálně trávím nejvíc času v dílně, kde dělám zakázkovou výrobu. Vždycky mě bavila práce se dřevem a výroba vůbec.

Martin: Mám obrovské štěstí, že se můžu bavit/živit hudbou na 100 % z různých stran. Kromě kapely dělám hudební festivaly (Koncert pro budoucnost - 17. listopadu na Václaváku nebo festival KAMEN!CE) a zároveň pracuju pro Supraphon.

Kristián: Dělám osvětlovače, a tak můžu trávit hudbou ještě více času než jenom s kapelou.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Sebastian: Na hraní v kapele asi nějaký komunikační šum, který nastává vždy, když se sejde víc jak dva lidi. Není to ale nijak fatální. Prostě to jen občas prodlouží komunikaci nebo řešení problémů, ale to rád podstoupím.

Josef: Slovo každého člena naší kapely má stejnou váhu. Shodnout se je tím pádem trochu těžší, pokud se to nestane instatně.

Kristián: Dlouhé přejezdy v dodávce.

Martin: Je to stejné jako vztah, jen jsme na to čtyři.

Co bezpečně rozhodí vaši pozornost?
Sebastian: Ledasco. Vždy jsem měl problémy se soustředěním, ale zároveň se dokážu do něčeho, co mě baví, ponořit natolik, že ztrácím pojem o čase. Proto když skládáme novou hudbu nebo nahráváme, nejradši odjedeme s celou kapelou někam na chalupu. Čím míň rušivých elementů, tím víc dokážeme být efektivní.

Josef: Moje pozornost je bohužel hodně rozlítaná. Když se potřebuju soustředit, tak mě dokáže rozhodit jakýkoliv zvuk v okolí.

Martin: Takové ty sýrové nachos, které mají v Burrito Loco.

Kristian: Když je někde zapnutá televize, ať už se zvukem nebo bez zvuku. Proto bych ji nikdy nemohl mít doma.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Sebastian: U nás je to bezpochyby Capri-Sonne. Začalo to trochu jako vtípek, ale nějak se to chytlo a bereme si je na koncerty dost pravidelně. Jinak je to asi celkem jedno, nemáme žádné speciální požadavky a snažíme se nebýt moc nároční. Stačí nám něco málo k snědku a voda.

Josef: V našem rideru bývalo dlouhou dobu napsané Capri-Sonne.. Pokaždé, kdy jsme ho opravdu dostali, tak jsme byli hodně šťastní. Každopádně za mě je nejdůležitější voda.

Martin: Mě vždycky hrozně mrzí to obrovské množství jídla, které se na festivalech vyhodí. Minule jsem se musel na jedné akci zbavovat surovin za desetitisíce, které by stačily pro stovky lidí… V cateringu by toho především mělo být tak akorát.

Kristian: Dost často jsou v backstagi šunkovo-sýrové mísy. Časem si na to člověk zvykne a je mu líto, když tam pak nejsou.

Za co utrácíte peníze/čas, co se týče hudby?
Sebastian: U nás v kapele jsem asi největší sběratel cetek a přístrojů. Rád objevuju nové nástroje, přístroje, mikrofony a jiné hudební příslušenství. Mám sbírku syntezátorů, do kterých jsem se zamiloval a se kterými pracuju při každé příležitosti. Něco ve mě plesá pokaždé, když můžu točit nějakým poťákem a různě blbnout se zvukem.

Josef: Peníze utrácím především za gear. Vždycky se najde něco, co naprosto nutně potřebuju. Zároveň si k nástrojům velmi snadno vytvořím vztah a potom se jich už těžko zbavuju. Co se týče času, tak v oboru hudby ho nejvíc trávím asi cvičením. Bohužel se mi ale stále děje, že v moment, kdy bych měl cvičit na soupravu, tak bych si zrovna třeba radši zahrál na marimbu nebo na piano.

Martin: Kluci to popsali dost přesně: kytary a efekty. U mě jsou to navíc ještě LP desky.

Kristián: Jednoznačně gear. I co se týče času, kdy si poslouchám různá reviews a hledám nabídky na bazarech.

Jak bys charakterizoval/a současný svět ve třech větách?
Sebastian: V kontextu celého světa o něm nic nevím. A proto je neskutečně zajímavé ho objevovat a cestovat. Například s kapelou na tour.