Wave-Gotik-Treffen 2018: trefy

Poslední víkend se německé Lipsko opět proměnilo v místo konání ikonického festivalu Wave-Gotik-Treffen 2018 – tentokrát úctyhodného 27. ročníku. Událost nabízela řadu poloh, a to nejen hudebních. Vedle živých vystoupení a dekadentních večírků se dostalo i na přednášky, prohlídky, výstavy, varhanní koncerty a jiné. Návštěvníkům se otevřely netradiční prostory a vedle klasických velkých hal, anebo tak nějak očekávatelných hřbitovů, byl k mání i výrazný, secesní Volkspalast s dominantní kopulí a aristokratickou atmosférou. Černé cylindry, ale i křiváky, hranolky s majonézou a černá rtěnka. Odkazy minulých dekád, stejně jako současné trendy, v často opomíjených žánrech. Nevkus i geniální kostýmy. Řada návštěvníků přípravu zjevně nepodcenila a čekala celý rok, aby ukázala svou invenci. Móda, extravagance, manýry a složité přesuny hromadnou dopravou v cizím městě. Šlo o něco mezi hudebním festivalem, poutí a karnevalem. Co utkvělo v paměti po hudební stránce?

Guerre Froide
Hned zkraje pátečního večera a rovnou do osmdesátek. Francouzská postpunková klasika, co ještě není u konce s dechem. Trochu kabaret, ale Demain Berlin nestárne. Zpěvák Yves Royer sice může mít šediny, ovšem živá dynamika mezi ním, kapelou a zpěvem o něco mladší Sabatel je působivá.

Rome
Už jen návštěva kopulovité stavby Volkspalast je zážitek sám o sobě. Původně se šlo na Crisis, ale neofolkové balady Rome nakonec suverénně vedly. Prostředí, co vhodně dotvářelo komorní, ale epickou atmosféru, a o třídu lepší koncert než v březnu v Praze. Milé překvapení.

Front Line Assembly
Stadionové koncerty a velkolepé show často nedostojí očekávání. Dystopie tohoto zásadního industriálního uskupení ale stále funguje a kapela zvládla sugestivně podat své znepokojivé vize i v pouťovém prostředí velké agra hall. Nebyl to úplně overkill, ale rozhodně silná, vizuálně působivá show.

Wardruna
Stejně jako překvapil Je(Rome), tak po sobotních headlinerech potěšilo promyšlené pohanství norských folkloristů Wardruna. Stará norština, něco spirituality. Hrozil patos, ale rituál dopadl dobře.

Sturm Café
Švédské EBM coby nedělní rozvička. Černé košile, trochu vojenské estetiky, ale hlavně záviděníhodná energie, chytlavé refrény a strojové tempo. Hymna Koka Kola Freiheit anebo Stark, Schön und Elegant?

De/Vision
Před nedělní půlnocí se hlavní hala začala plnit v naivním očekávání The Jesus and Mary Chain. Ještě předtím přišli na řadu němečtí Solitary Experiments a zejména De/Vision. Devadesátkovou popovou nostalgii křísily elektro a synthwavové pasáže. Zpěv i deklamace. Pocity guilty pleasure vystřídalo uznalé kývání. Což se u The Jesus and Mary Chain už nestalo...