Ivana Sváčková | Články / Reporty | 06.02.2016
„AVA Loft Session tady, bušit na dveře nebo volat číslo… a pak po schodech úplně nahoru,“ praví žlutá cedule na jednom z řadových domů v Brně v Králově Poli. Dnešní kroky nevedou do klubu, ale spíše do squatu. AVAntýry Rádia R už nějakou dobu pořádají pravidelné seance pro hudební nadšence, velká část z nich se pak odehrává právě v loftovním prostoru, kterému se přezdívá Rumiště.
Rumiště jsou umělé ekosystémy, obvykle jde o člověkem výrazně pozměněná a samovolnému osídlení rostlinami ponechaná místa v krajině. Může se jednat například o nepoužívané skládky, zbořeniště, opuštěné nepoužívané továrny i jiné stavby. Půda zde může být velmi bohatá na živiny, rostou zde ruderální (nikoli plevelné) rostliny. Trefná wiki moudrost, živiny jsou nápady, ideje, myšlenky a činy a rostliny jsou lidé. Vítej.
V přízemí je kuchyně aka otevřený snack bar s veganskými koláči a chleby s pomazánkou, v prvním patře někomu čouhá noha z postele a ve druhém půda, místo zaslíbené. Žádné vykačky a blbé pohledy, každý je vítaný a hlavně chtěný. První kroky vedou k baru: „Jedenáctku nebo dvanáctku? Hele neviděli jste někdo votvírák? Za kolik máme pivo? Já nevim, tak třeba za třicet.“ V kombinaci se známými tvářemi esence toho, že jsme tu správně. Místnost je to celkem malá, o to větší nadšení ve mně vzbuzuje - vesměs se sedo-leží na postelích, v epesních křeslech a na zemi.
Prvním aktérem večera je britský písničkář Nick Hudson, který jako by si vyskočil z Dickensova románu, a v doprovodu elektrické kytary a několik pedálů rozviřuje prach na trámech nad námi. Celý večer se nese v duchu intimity, tudíž ani Nickovo vystoupení nepřesahuje hranice střechy, nicméně šťávu to má. Mezi songy uličnicky ladí kytaru a popíjí pivko, ale s prvním zabrnkáním se jeho projev mění – hlas v barvě černého sametu ošpikovaný dlouhými očními kontakty s osazenstvem v publiku provází tklivou folkovou půlhodinku.
Možná je to fakt, že holky mají sklon k sentimentu, možná za to může dětství na vesnici, genius loci Rumiště je téměř hmatatelný. Pozvolný nájezd zakládajícího člena Kayo Dot Tobyho Drivera u kytary a doprovodného Keitha Abramse za bicíma povyšuje požitek nad strasti každodenního lidství. „Time heals all, but what is time – a measurement of sand in glass.“ Ve srovnání s Nickem je Tobyho vystoupení odtažitější, zvukové efekty malují jeho hlas jako vzdálenou ozvěnu, která se ne a ne slepit s výpravnou kytarou. Paralelní vesmíry. Zhruba v polovině setu jeden z organizátorů hlásí, že se chlapci musí ztišit – hraní v řadových domech nese i svá úskalí. Nick, Toby a Keith spolu v únoru a březnu jedou evropské turné, brněnská zastávka je teprve druhá v pořadí, a tak z celého večera voní jistá nevyčpělost a novota. Hodinky ukazují za dvě minuty deset – „kašlem na ně, jednou nás stejně tak jako tak vystěhují“ vykřikuje zvukař. Osolit, opepřit a zamíchat. Trocha kultury je v Kénigu třeba.
AVA Loft Session: Toby Driver (us), Nick Hudson (uk)
3. 2. 2016, Rumiště, Brno
foto © Matěj Krč
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.