Články / Reporty

Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead

Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead

woko | Články / Reporty | 10.06.2015

Je to šest let od posledního vystoupení v pražském Roxy, tentokrát bohužel s podobně tristní účastí, zato v menším prostoru. ...And You Will Know Us by the Trail of Dead v Čechách vždy lákali spíš fajnšmekry a ty, kteří si jejich hudbu spojili s nějakou nostalgickou vzpomínkou. Anglicky a německy hovořící návštěvníky netřeba zmiňovat. V neděli večer si tak člověk připadal jako na nějakém VIP večírku. Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba.

Pražští The Drain s Danielem Šulcem v hlavní roli je kapela, kterou buď nenávidíte, nebo nad ní pokrčíte rameny. Obzvláště jeho afektovaný zpěv, který tahá za uši, dost lidí z publika nedává a plouží se dozadu k baru a do foyer, aby se vůbec slyšeli. Zvuk je příšerně nahlas a najít v něm něco kloudného, je unavující. The Drain mají alespoň jakž takž zvládnutý styl, včetně klávesisty s cigárem v koutku huby a bubeníka, který si odskočil z natáčení Goodfellas. Na jejich garage-glam pár lidí slyší a před pódiem není prázdno.

Nemůžu říct, že by se klub na hlavní čtveřici večera zaplnil, ale aspoň se každý postavil čelem dopředu. Tentokrát s jedinou bicí soupravou na pódiu a nejnutnějším minimem nástrojů začínají hrát Will You Smile Again. Skupina vypadá, jako by nezestárla ani o rok. Zatímco Keely se začne okamžitě potit, v publiku se sotva hne brva. Při další A Million Random Digits z poslední desky IX se Jason Reece zvedá od bicích a vyměňuje si roli s Jamiem Millerem za kytarou. Večer se takhle vystřídají víckrát, ale Reece nejčastěji posedává za bubny. A právě Miller na kytaru funguje ve skvělém kontrastu s basákem, když jeden se soustředí na hru a druhý dělá koniny. Autry Fulbright II v jeden moment stojí na druhé baskytaře, v další do sebe naleje půl lahve absolutky a s Keelym průběžně zjišťují, proč je účast taková, jaká je. I přesto kapela jede na plné obrátky, hrají na okraji pódia, do poslední kapky potu a sil. Teprve před koncem se přední řady lehce rozhýbou, ale spíš jen aby strkaly zpátky dvojici fanoušků do osamoceného kotle. Po osmdesáti minutách se ...And You Will Know Us by the Trail of Dead vracejí trochu zaskočeně na poslední přídavek. Završují tak parádní koncert, který sice nevyhraje žádné žebříčky, ale byla hloupost na něm chybět.

Info

...And You Will Know Us by the Trail of Dead (usa) + The Drain
7. 6. 2015, Futurum Music Bar, Praha
foto © Čestmír Jíra / musicserver.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace