Články / Reporty

Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead

Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead

woko | Články / Reporty | 10.06.2015

Je to šest let od posledního vystoupení v pražském Roxy, tentokrát bohužel s podobně tristní účastí, zato v menším prostoru. ...And You Will Know Us by the Trail of Dead v Čechách vždy lákali spíš fajnšmekry a ty, kteří si jejich hudbu spojili s nějakou nostalgickou vzpomínkou. Anglicky a německy hovořící návštěvníky netřeba zmiňovat. V neděli večer si tak člověk připadal jako na nějakém VIP večírku. Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba.

Pražští The Drain s Danielem Šulcem v hlavní roli je kapela, kterou buď nenávidíte, nebo nad ní pokrčíte rameny. Obzvláště jeho afektovaný zpěv, který tahá za uši, dost lidí z publika nedává a plouží se dozadu k baru a do foyer, aby se vůbec slyšeli. Zvuk je příšerně nahlas a najít v něm něco kloudného, je unavující. The Drain mají alespoň jakž takž zvládnutý styl, včetně klávesisty s cigárem v koutku huby a bubeníka, který si odskočil z natáčení Goodfellas. Na jejich garage-glam pár lidí slyší a před pódiem není prázdno.

Nemůžu říct, že by se klub na hlavní čtveřici večera zaplnil, ale aspoň se každý postavil čelem dopředu. Tentokrát s jedinou bicí soupravou na pódiu a nejnutnějším minimem nástrojů začínají hrát Will You Smile Again. Skupina vypadá, jako by nezestárla ani o rok. Zatímco Keely se začne okamžitě potit, v publiku se sotva hne brva. Při další A Million Random Digits z poslední desky IX se Jason Reece zvedá od bicích a vyměňuje si roli s Jamiem Millerem za kytarou. Večer se takhle vystřídají víckrát, ale Reece nejčastěji posedává za bubny. A právě Miller na kytaru funguje ve skvělém kontrastu s basákem, když jeden se soustředí na hru a druhý dělá koniny. Autry Fulbright II v jeden moment stojí na druhé baskytaře, v další do sebe naleje půl lahve absolutky a s Keelym průběžně zjišťují, proč je účast taková, jaká je. I přesto kapela jede na plné obrátky, hrají na okraji pódia, do poslední kapky potu a sil. Teprve před koncem se přední řady lehce rozhýbou, ale spíš jen aby strkaly zpátky dvojici fanoušků do osamoceného kotle. Po osmdesáti minutách se ...And You Will Know Us by the Trail of Dead vracejí trochu zaskočeně na poslední přídavek. Završují tak parádní koncert, který sice nevyhraje žádné žebříčky, ale byla hloupost na něm chybět.

Info

...And You Will Know Us by the Trail of Dead (usa) + The Drain
7. 6. 2015, Futurum Music Bar, Praha
foto © Čestmír Jíra / musicserver.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace