Tři dny v roce, které máte proplouvat městem a objevovat, a všechno, co uvidíte, vás ohromí, obejme, pohladí nebo vtáhne do tance.

Mezi další zajímavé události podzimní sezony v břevnovském klubu bude patřit festival Free Jazz.

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.

Loňský debut Sator Arepo, vydán pod hlavičkou Nyege Nyege, přiveze i do naších končin na nevšední festival Hradby Jednoty.

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.

Vystupujúc na zastávke Zitadelle berlínskeho U-Bahnu si všímam chlapíka, ktorý otvára fľašu piva o automat na lístky.

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

„Každý kout Šibeniku vypráví svůj vlastní příběh a stojí za podrobné prozkoumání,“ říká zakladatel festivalu Ship.

Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.

Jak se z labelu Mýšačka Records stal festival a kam v Bratislavě vyrazit za kvalitní kulturou, se dozvíte v naší rubrice.

O začátcích, o hranicích mezi vysněnou prací a životem a o zázracích, které se dají tvořit s podobně smýšlejícími lidmi kolem. Rozhovor.

Název nevymysleli marketéři, ale návštěvníci, v komentářích na sociálních sítích se objevoval tak často, až ho organizátoři přijali za svůj.

Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.

Kniha je naozaj výnimočná osobná spoveď. Je intímna, plná pocitov, myšlienok, postrehov, otázok z dospievania jedného dievčaťa.

„Já osobně se těším skoro na vše, velkou radost mám z Petry Hermanové, Anny Vaverkové, Davida Boultera a Pantha Du Prince...," říká dramaturg píseckého festivalu.

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.