Colours 2013 a... Odeur de Violettes

Když řeknete Odeur de Violettes, „čerstvá písničkářská naděje z Českých Budějovic“, zní to jako odstředěné mlíko, víte? Tohle není žádná bandzone hvězdička, která má spočítané emoce, ale nejzajímavější písničkářka poslední doby (PJ Plath), zkuste album On Death and Dying, nejlépe krásnou vinylovou verzi. Konec litanie. Vystoupí na Česká spořitelna Active stage (program by Full Moon), tedy na scéně, za kterou budeme schovaní my, Full Moon, ale sejdeme se před podiem. Další podrobnosti k tématu co nevidět. Možná ještě dříve.

Jaký je tvůj vztah ke Colours obecně, není to trochu mimo tvé založení/vkus/směřování? Kdyby sis měla vybrat stage, kde a před kým bys chtěla hrát?
Můj vztah ke Colours je zvědavě opatrný, párkrát jsem uvažovala, že bych si udělala výlet – třeba na Reginu Spektor –, ale nikdy nebyla kasa. Mimo moje směřování je to určitě, nejlepší jsou ty koncerty, kde může fungovat intimita a je tam prostor pro nějakej společnej prožitek. Na Colours to bude hodně těžký. Kdybych si teda měla vybrat stage – tu nejmenší, pokojíčkovou.

Jaký byl největší a nejmenší koncert/akce, kde jsi vystupovala?
Největší byl letošní Stimul fest – s Shearwater, prostorem určitě. Na počet lidí to ale možná trumflo Arbouretum na Sedmičce. Nejmenší koncerty byly na turníčku, Berlí celkem komorní, taky ostudná drunk driver jízda v rádiu StreetCulture. Ne nejmenší, ale nejpříjemnější pak venkovní koncerty s Koyote nad Brnem a za Prahou – poezie všedního dne.

Dáš si na Colours jen svůj set nebo budeš na celý čtyřdenní program? Co budeš chtít určitě vidět?
Asi to tam trochu prošmejdíme, zajímají mě písničkáři. Z nostalgie Sigur Rós…? Spíš si naplánuju nějakou turistickou trasu, až se vyvěsí program. Zajímalo by mě spoustu věcí, co ale ve finále můžou být nuda – chodím ráda nablind.