Čtveřice žárovek (Machinederum a FVLCRVM)

Nejenom v centru města to v pátek večer žije až do ranních hodin. A nezřídka se vyplácí vyjet do smíchovské MeetFactory, která oproti svým běžným klubovkám zaměřujícím se na různé podoby techna, lákala poslední březnový den na živý set amerického producenta Machinedruma. Bylo tomu přesně pět let, co továrnu navštívil posledně v rámci oslav narozenin Radia Wave společně s Hudsonem Mohawkem. Od té doby stihl u Ninja Tune vydat skvělou desku Human Energy, která se dle jeho slov stala milníkem v takřka dvacetileté tvorbě.

O roli supportu nebylo třeba dlouze přemýšlet, slovenské producentské eso Pišta Kráľovič aka FVLCRVM vyhrál vloni v soutěži o nejlepší remix Machinedrumovy skladby Take Flight. I když se od agresivního drum and bassu, na Slovensku stále velmi populárního žánru, producenti jako FVLCRVM už dávno odrazili jinam, jejich sety si ponechávají něco z jeho struktury. V jukem nasáklé produkci sice kralovaly očekávané dropy, ale i mezi nimi bylo na co tancovat.

Americký rodák měl v první části setu jednoduchý úkol. Lehce unavený a prořídlý klub potřeboval po druhé hodině ranní nakopnout k životu i tanci. Po sérii starších kousků proto rychle přeběhl k aktuální tvorbě, která přes svoji hravost neztratila party náboj. Tím spíše v živé verzi, kdy Machinedrum zvýraznil všechny stěžejní beaty a upozadil vokální linky. Ty na desce sice působí poněkud genericky, v živé úpravě však dostaly údernější nádech a jejich vstřícnost skvěle doplnila odtažitější starší kousky.

Human Energy je oproti předešlé tvorbě ucelenější. Machinedrum se vydal podobnou cestou jako u nás Dné, když se rozhodl soustředit pouze na určité spektrum zvuků, jen jeho rukopis je svižnější a definují ho syté křiklavé barvy. O to větší škoda byla, že se celé MeetFactory zahalilo do tmy a dýmu. Nad hlavou Machinedruma problikávala pouze čtveřice žárovek, jejichž záře sotva dolétla na producentův kšilt. Největší vizuální atrakcí nakonec zůstal barevný příruční sampler, který neustále poletoval nad ostatními nástroji, když hbitě otáčející se umělec nenápadně hecoval publikum k tanci. Potemnělým klubem přesto vládla anonymita podobně jako na jiných řadových techno akcích, což byla škoda, porovnáme-li barevnost Machinedrumova setu s běžnou nabídkou. O to více se na něj těším na Pohodě (nebo na Colours), kde skvěle zapadne do uvolněné atmosféry. I kdyby mělo zrovna svítat.