Zdeněk Němec | Články / Reporty | 04.12.2015
Deceased Squirrel on the Phone skolila nemoc, pročež se lajnap smrskl na dvě jména. Škoda, ale koncerty jdou dál. At Bona Fide jsem znal dlouho jen z doporučení kamarádů a z videa projektu Fair Price Music. Konečně se setkáváme. První doteky mění ostravské trio ve dvacet plnotučných minut plných shoegazeu, noiseu a precizně utopeného vokálu. Nirvana zahalená do noisově rozteklých ploch. Chuťovka.
Z vystoupení Telescopes je cítit především poslední desku Hidden Fields. Kapela evidentně nemá potřebu „sázet na jistotu“. Live At Norwich Arts Centre 1988 se stává zcela nevhodným materiálem k nastudování živého hraní. Tatam je post-punková neurvalost a zběsilý nářez z počátku kariéry, které střídá touha po progresu. Koncert plyne ve středním až pomalém tempu. Zpěv vazbí, kytary odříkávají svůj text a z pódia teče proud koordinovaného hluku. Psychedelie nabývá fyzických rozměrů. Stephan Lawrie předvádí, za pomocí extrémně nízkého stojanu mikrofonu, zcela netradiční zpěv v předklonu. Odposlechová jáma a mikrofonové kyvadlo. Šoupaní mikrofonem po koberci a efektem roztodivně přetvořený vokál dokresluje celkový dojem. Lawrie na sebe strhuje veškerou pozornost i přesto, že je několikrát vtažen do publika. Jde sám a dobrovolně. Dav se rozestupuje a leader Telescopes mizí ve tmě, zatímco kytary kvílí jako o život.
My Bloody Valentine, Slowdive, Ride, Loop nebo The Jesus And Mary Chain. Pokud nepočítáme desku mbv Shieldsovy party nebo EP Array 1 od Loop, tak se Telescopes za posledních deset let jako jediní hudebně posunuli. Kapela bohužel (bohudík pro nás) nikdy nevyrostla do rozměrů slavnějších souputníků a tak zahrála v útulném prostředí brněnského Kabinetu Múz. Koncentrace energie a hluku byla v tak malém prostoru obrovská. Ze všech těch návratů, co jich okolo nás je, byla tedy Lawrieho skupina nejintenzivnější. Přijela se podívat i část přerovské kapely Mancuso, která společně s At Bona Fide v Ostravě pomáhala se supportem. Hrát před Telescopes a touha zažít znovu Telescopes.
The Telescopes (uk) + At Bona Fide
2. 12. 2015, Kabinet Múz, Brno
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.