Články / Reporty

Kon Sira vydává sefardské romance i temné příběhy

Kon Sira vydává sefardské romance i temné příběhy

Anna Mašátová | Články / Reporty | 17.12.2013

Když byli v letech 1492 až 1497 vyhnáni Židé z Iberského poloostrova, odnesli si kromě svých hmotných statků také tradice a písně. Ty byly v sefardské komunitě především doménou žen, které si zpěvem zpříjemňovaly domácí práce, někdy prý kuchyňské náčiní používaly namísto perkusí při slavnostnějších příležitostech. Zpěvačky a tamburinistky zvané tanyederas byly často najímány pro pobavení hostů na svatbách. Zábavné kusy, romance či spirituální a ceremoniální zpěvy byly po staletí interpretovány povětšinou bez doprovodu či s perkusemi, později se přidaly loutny a v moderních časech také množství dalších instrumentů. Nové domoviny jako Maroko, Turecko, Řecko a rozsáhlá Osmanská říše vnesly do hudby Sefardů nové nástroje i náměty, hlavním jazykem však zůstalo hebrejsko-španělské ladino.

Sefardskou hudbu už v Čechách představily zahraniční hvězdy Mor Karbasi, Yasmin Levy a česká hudebnice Jana Lewitová, ale nedávno zrozený projekt Kon Sira by pro židovskou muziku mohl nadchnout i neznalé publikum. Jeho zakladatelky, sestry se španělsko-českými kořeny Kateřina a Barbara Garcíovy, už se sefardskou hudbou pracovaly v uskupení Kal y kanto a z dlouhodobé spolupráce s kytaristou Predragem Duronjičem z jihlavské Draga Bandy, multiinstrumentalistou Lubošem Malinou a basistou Tomášem Liškou z Druhé Trávy vzešla Kon Sira. Sobotní večer v pražském Jazz Docku se stal svědkem jejich prvního koncertu, který byl zároveň představením eponymního debutového alba. Kateřina s Bárou už netrénují nápěvy s rejžákem v ruce nebo při cídění hrnců, ale zároveň atypicky bohatý zvuk nijak neumenšuje krásu sesterského dvojhlasu, při kterém mnohdy naskočí husí kůže.

Večer zahájila Morena, volně inspirovaná biblickou Písní písní, netradiční aranžmá se projevilo nejlépe v turecké milostné skladbě Po la tu puerta yo pasí, kořeněné Malinovým banjem. Nemohla chybět svatební písnička plná symboliky La galana i el mar, pocházející z centra sefardské diaspory Soluně, místa natolik významného, že bylo přezdíváno la madre de Israel, matka Izraele. Nejen jako skvělý kytarista, ale také jako výborný zpěvák se předvedl Duronjič v makedonských a sarajevských kusech.

Příchozí rozesmál rhodský návod na sedm druhů přípravy lilku Syete modos de gizar la berendjena nebo zábavná Si veriash a la rana, popisující téměř ezopovské výjevy. Třeba žábu na peci rozdávající dobroty svým družkám nebo myš dělící se o ořechy. Chtělo by se napsat, že došlo na křest nové desky, ale jak sama kapela poznamenala, vzhledem k žánru se křesťanský termín tak úplně nehodí. Patrony nahrávky se stal Robert Křesťan, majitelé Good Day Records a vydavatelé Kon Siry Jiří a Zuzana Maškovi a Ruth Elen Gruber, která albu požehnala v hebrejštině.

Poté už zbývalo jen několik dalších příběhů - o zaměněných dětech, vraždě ze žárlivosti nebo rozverném muzikantovi, okrádajícím zákazníky v přítmí soluňských tavern. Snad aby těch hříchů nebylo přespříliš, Kon Sira zakončili set ukolébavkou Durme, durme. Příjemné album s krásnými vokály už sice věnovat k chanuce nestihnete, ale pod vánočním stromečkem se bude vyjímat stejně dobře jako pod chanukijí.

Info

Kon Sira
14. 12. 2013, Jazz Dock, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace