Pavla Slezáková | Články / Reporty | 08.03.2014
Českým (i přespolním) fanouškům se podruhé představila britská krasavice Anna Calvi, jejímž supportem byl pražský fantom Kittchen. Oproti hradeckému festivalu, kde si odbyla tuzemskou premiéru, se v Lucerně jednalo o komornější zážitek. Jaké pocity jste si mohli odnést?
Večer plný očekávání nakousl maskovaný Kittchen, který se svým iPhonem musel na nezasvěcené působit jako stand-up komik. Charakteristické maskování zhruba v půlce jednání doplnil o sametově rudé rty, na počest hlavní hvězdy večera. Zpočátku poněkud ironické vystoupení se diametrálně změnilo poté, co ho „políbila“ Anna. Volba Kittchena na rozpumpování davu se příliš neosvědčila, s koncem jeho setu už všichni nervózně přešlapovali a očekávali britskou spasitelku.
Slušně zaplněný Lucerna Music Bar tušil devadesátiminutový orgasmus emocí. V okamžiku, kdy se Anna ostýchavě ukázala ve světlech reflektorů, se strhl potlesk, který ten večer takřka neustal. S prvním hrábnutím do strun bylo jasné, že sál uslyší vyšperkanou muziku, kterou známe z výborných alb, o nesmělosti najednou nemohla být řeč. Anna sázela jedno kytarové sólo za druhým, talent z ní doslova stříkal a na pódiu se navzdory své výšce vzpínala jako lvice, pěvecky bezvadná. Za jejími zády a po bocích stála vytříbená doprovodná kapela, bez níž by byl koncert poloviční. Bicí, které byly z počátku slyšet až příliš, udávaly bezchybný rytmus. Pravou stranu ovládla Mally Harpaz, jež měla pod palcem kromě harmonia i pár dalších nástrojů, zatímco klávesák zároveň hlubším hlasem podbarvoval hlavní vokál. Ohromený dav se ladně pohupoval, ale k většímu vzepětí se až na pár okamžiků neměl, což bylo dáno i zádumčivou povahou skladeb. Vrcholů večera bylo hned několik, zazněly hitovky Eliza, Piece By Piece nebo Suddenly, z eponymního debutu nejvíce zapůsobily I’ll Be Your Man nebo Suzanne & I, došlo i na jednu novou skladbu. Set zakončila ikonická Jezebel s grandiózním finále.
Koncert, který většinu návštěvníků zanechal bez dechu, emocionálně nabité, se řadí ke koncertním bonbónkům začínajícího roku. Anna Calvi je nezaměnitelnou osobností britského art rocku, i když v Čechách je považována téměř za avantgardu.
Anna Calvi (uk) + Kittchen
6. 3. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Kryštof Havlice
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.