Lukáš Grygar | Články / Reporty | 26.02.2023
Bezprostředně po koncertu Algiers na strahovské Sedmičce jsem zůstal opřený o jeden z tamních sloupů a nevěřícně oddechoval. Tohle co bylo?! Večer, kam jdete zvědaví, mě odpálil zážitkem, ze kterého odcházíte metr nad zemí. Bezprostředně po koncertu Algiers v podzemí Lucerny jsem už poučenější dělal totéž, jen s rukama zapřenýma do sníženého stropu v jednom z výklenků tamního balkonu. Skoro mi tu Sedmičku – kde dostatečně vyskočit znamená se o strop uhodit – asocioval, kdybych na balkon neutíkal ve snaze najít místo, kde uslyším víc než dvoje bicí a samplovaný hluk.
Vím, vím. Pokaždé, když si někdo stěžuje na lucerní zvuk, bůh zabije zvukaře, ale když si v relativně krotkém intru Death March musíte kytary jenom domýšlet, zakalí vám to sebelepší večer. Music Bar je prostě past vedle pasti, želbohu ne basová. Neřešitelný problém, hoši, kteří si do hitové The Underside of Power přizvali hostující zpěvačku, aby v refrénu nebyl slyšet ani sám frontman Franklin James Fisher.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Algiers nepřestávají jít akustickému bordelu naproti, nově s těmi druhými bicími, ale v Lucerně společně padali přes hranu čitelnosti. Naštěstí s energií, která je jim vlastní – a dokáže tlumočit i nenaposlouchané písničky. Skvěle šláply všechny novinky z desky Shook, vycházející v den koncertu, a z opačného konce diskografie pumpovala Blood, vibrující sálem podobně jako dekádu nazpátek v době svého vydání. „So drown in entertainment / ‘cause our blood is in vain,“ dozpíval Fisher a mě pálily klouby na pravé ruce, kterou nešlo neposílat do rytmu proti tomu sníženému stropu.
Foukal jsem si ji a díval se do diskokoule, zatímco sálem se rozjížděla koule zvuková a prasátka házel jen úsměv druhého bubeníka. Oproti zbytku kapely nedal za celý večer jediným gestem najevo, že by tu bylo něco v nepořádku (ale taky měl sluchátka). Když bylo po všem, kdy „vše“ je v tomhle případě termín ambivalentní, nevěřícně jsem oddechoval a opakoval si, jak skvělí Algiers jsou – i když zrovna v Lucerně si to člověk musel vydatně domýšlet.
Algiers (us/uk)
24. 2. 2023 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Olga Staňková
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.