Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 07.11.2018
Holandští My Baby překračují stylové i geografické hranice už nějaký ten pátek a nic se v tomto ohledu nemění ani na jejich čtvrté studiovce Mouniaki: By the Bright of Night. Hudba samotná se však desku od desky vyvíjí a My Baby do sebe vstřebávají další a další vlivy, kterými svou hudbu obohacují a zaplňují.
Od postupného opuštění soulových náznaků na debutu se přenesli přes repetitivní kytarové riffy bluesmanů z delty Mississippi (Shamanaid, 2015) a letos jdou ještě hlouběji. Až ke kořenům blues v Africe, k šamanismu, k hudbě, která je naší přirozenou součástí, a tudíž je i nadčasová a široce srozumitelná. Pro My Baby je charakteristický transovní rytmus, který tentokrát dostává lehce modernější parametry (For a Change), jindy je více elektronický (titulní By the Bright of Night), onde se drží v pozadí (Supernatural Aid), jindy je nosným prvkem skladby (Shadow Dancer). My Baby tak mažou jakékoliv žánrové propasti a přímo propojují nenásilně použité prvky world music s dusající (téměř) taneční rytmikou. Ale ono je to vlastně totéž, šamanské tance a dance párty. Jen v klubech jako by se často vytratila mystika, kterou My Baby vrací do hry.
Tahounem My Baby je Cato van Dijck, zpěvačka s výrazným, specificky zbarveným hlasem. Nejvíce jí sedí zasněná vypravěčská poloha spojující dávné s přítomným. V jádru alba stojí nadčasový příběh o hrdinovi Mounaikim a jeho proměně, protagonistou je ale sama hudba. Příběh jako takový se do popředí netlačí, je jen sotva viditelným vláknem, které spojuje hudební universum. Hudba je společný jazyk a My Baby ho ovládají na úrovni rodilých mluvčí.
My Baby – Mouniaki: By the Bright of Night (Prehistoric Rhythm, 2018)
fb kapely
živě:
My Baby (nl)
14. 11. 2018 20:00
Futurum Music Bar, Praha
fb událost
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.