Články / Reporty

Něco mezi (J.I.D)

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler | Články / Reporty | 23.12.2019

Rapový svět neměl ponětí, že se J.I.D zařadí mezi jednoho z nejprominentnějších rapperů své generace, když ho J. Cole přibral pod křídla Dreamville Records před dvěma lety. J.I.D si od svého mentora vzal to nejlepší z přednesu a skládání rýmů, ale zároveň si zůstal vědom svých atlantských kořenů. Následné přirovnání ke Kendricku Lamarovi se mu nevyhnulo, hlavně díky hlasovým dispozicím, barvě hlasu a vysoké, místy až šišlající poloze.

Bohužel, na rozdíl obou velikánů mu stále chybí sebejistota na pódiu, což se projevilo i v Roxy. Kombinace nesmělého prvňáčka, z něhož vyzařuje vděčnost a pokora, je jedna věc, nejistota vkrádající se do nejednoho songu ta druhá. Obzvlášť pomalé a zpívané části byly z počátku poněkud nejistou výplní, při které fanoušci nevěděli, co mají dělat. Naopak rychlé pasáže, kde vyniká tempo a přesná flow, byly zarapované snad ještě lépe než studiové verze tracků. Jenže to byl ten problém – vzhledem k jejich náročnosti se J.I.D soustředil příliš na techniku a nedbal na celkový pódiový výkon. Takhle to probíhalo několik songů, dokud všechno nepřerušily problémy s aparaturou. J.I.D se v té době věnoval fanouškům v předních řadách. Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

fotogalerii z koncertu zhlédněte tady

Od té chvíle nevypustil jedinou vteřinu. Fanoušky bombardoval jedním hitem za druhým (Off Deez, 151 Rum) a poslední patnáctiminutovku věnoval pouze albu Revenge of the Dreamers II. To už J.I.D uvolněně poskakoval z jednoho konce pódia na druhý a korigoval nespoutané publikum. A to, že mu vypadlo nějaké to slovo z textů/jazykolamů, čert to vem. Fans si nakládal i tím, že je mátl nepatřičnými samply na začátku songů, aby sledoval, jak rychle se chytají. A ti mu zobali z ruky.

Celkově, nebyl to ten nejlepší výkon, na jazyk se draly superlativy, ale i řeči o lepším průměru. Bylo znát, že někdo dorazil na žánrovou klasiku a někdo zase na soudobý zvuk. J.I.D své hudební kvality zúčtoval na poslední desce, ale na živáku bude muset ještě zamakat.

Info

J.I.D (us)
20. 12. 2019 Roxy, Praha

foto © Sebastian Vošvrda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace