Pestrá místa podle Places

Nápad na nové, v pořadí druhé album indierockových Places s poetickým názvem I Can't Let My Hands Fight Against Your Waterfall vznikl stejně rychle, jak se uskutečnilo samotné nahrávání. Po zrušení všech loňských koncertů se kapela rozhodla pro natočení nové desky, a to netradiční formou – za jediný den a všichni najednou. Záznam celé live session je dostupný na YouTube a sestává i z krátkého dokumentu mapujícího pozadí nahrávacího dne.

Pětičlenná formace v sestavě dvě kytary, basa, bicí a zpěv se ve všech ohledech skvěle doplňuje. Hravé melodie kytar se točí kolem basy, která se často stává vedoucím nástrojem, leckdy nese i hlavní téma skladby a spolu s progresivními rytmy bicích utváří precizně fungující celek. Vokály zpěvačky Evy Konečné nevyčnívají, nýbrž svým jemným charismatem dotváří celkový snivý, až meditativní zvuk alba. To působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což ještě podtrhuje její živý feeling. Každá z kytarových linek nese jedinečný příběh, ale i tak do sebe dokonale zapadají a jsou do puntíku promyšlené.

Jedná se o desku velmi pestrou, plnou experimentálních prvků a nečekaných zvuků, které pocházejí z muzikantského umu obou kytaristů s pomocí vibrapáky, slidu a efektů, uplatní se zejména delay, jehož užitím je docíleno barevného, plného zvuku se zasněnou atmosférou. Emocemi nabitá hudba je doplněna texty, jejichž témata jsou blízká každému, kdo někdy prožíval spory s blízkou osobou nebo osobní duševní mizérie. Vadou na kráse celého alba je jistá jednotvárnost. Skladby poměrně splývají, mají podobnou atmosféru i vývoj. Více dynamičtějších skladeb by určitě neuškodilo.