Články / Reporty

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Jiří Procházka | Články / Reporty | 07.12.2022

Po zrušení dlouho odkládaného koncertu, kterým měli Swans konečně na jaře 2021 v pražské Lucerně osobně představit své poslední album Leaving Meaning (2019), se teď – na sklonku roku 2022 – domácímu publiku naskytla první příležitost vidět v akci alespoň část kapely. V Divadle Archa vystoupili kytarista Kristof Hahn a hlavní hybná síla Michael Gira, kteří do Prahy přivezli důležitou zprávu, a sice že labutě nespí.

Kristof Hahn, který spojil své síly se Swans na albu White Light from the Mouth of Infinity (1991) a pak od začátku druhé etapy v roce 2010 na každé další desce, se významně podílel i na prvních třech nahrávkách Girova projektu Angels of Light. Kromě toho působil v berlínské kapele Les Hommes Sauvages se zpěvačkou Violou Limpet a bubeníkem a perkusistou Nicka Cavea Thomasem Wydlerem. V posledních letech spolupracoval také s experimentálně rockovými Xiu Xiu (Forget, 2017) a triphopovou legendou Trickym (Fall to Pieces, 2020).

Hahn nejčastěji přispívá hrou na lap steel kytaru a za ni usedl i v Arše, kde pomocí looperu a klasického kytarového zkreslení vytvářel vrstevnaté instrumentální plochy obohacované noisem. Zahrál také několik zpívaných balad doprovázených atmosférickým vybrnkáváním jako v případě jeho mollové interpretace If There Is Something od Roxy Music (mrkněte na YouTube). Umělcovo světácké vystupování i průvodní žertovné slovo mezi jednotlivými písněmi navodilo příjemnou neformální náladu.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Po necelé hodině se umělci vystřídali. Gira se chopil své akustické kytary a sdělil zásadní, byť očekávanou zprávu – Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind?. Nová deska by měla nést název jedné z písní – Beggar (= žebrák). Kromě té zazněly z připravované nahrávky ještě písně The Parasite, The Memorious a Unforming a z nich lze odhadovat, že půjde posluchačsky ještě o trochu tvrdší oříšek, vzývající neurotičtější a (ne)melodičtější polohy, které během vystoupení na moment uklidnila pouze zasněně ukolébávající Unforming. Zbytek setlistu obsahoval skladbu Two Women od Angels of Light a dále vyzrálé klasiky Swans New Mind a Blind. Tíha, s níž se Gira opíral do strun a svých hlasivek, patrně ne úplně zdravých, byla ohromující, ale džbán čaje a léty vybudovaná profesionalita překonala indispozici s naprostým přehledem.

V hledišti divadla, které Gira nechal o něco více osvětlené než jeho předchůdce, bylo během celého vystoupení vidět účastné kývání hlavou do rytmu a po každé písni následoval nadšený potlesk. Kromě širokého generačního rozpětí bylo zajímavé pozorovat i přirozené namíchání návštěvníků i příznivců různých společenských vrstev, punkerů a intelektuálů a dalších. Tady to dávalo smysl.

Info

Michael Gira (us) + Kristof Hahn (de)
3. 12. 2022 Divadlo Archa, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace