Jaroslav Myšák | Články / Recenze | 23.01.2024
Už předchozí deska Metro Riders, což je jeden z projektů, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let. Zatímco debut Europe by Night vycházel ze soundtracků evropských filmů té doby, aktuální Lost in Reality se zaměřuje na tehdejší snímky vzniklé ve Spojených státech.
Zpočátku deska zní jako hudba, která stereotypně doprovází znuděného filmového yuppieho v kanceláři nebo obchoďáku. Z perspektivy člověka žijícího na sklonku studené války by pravděpodobně šlo o natolik důvěrně známý prvek, že by mu nevěnoval větší pozornost. Vzhledem k tomu, že nám je tehdejší popkultura stále důvěrně známá, tak na nás Lost in Reality ve své povědomosti může působit uklidňujícím dojmem. Pokud ji budeme poslouchat pouze jako synťákové retro, unikne nám ale její myšlenka. Počin samotný posluchače vede k tomu, aby tento postoj přehodnotil.
Nad albem Lost in Reality se při větším soustředění a s vědomím, že vznikla v roce 2023, vznáší opar melancholie. Jak se skladby vrství za sebou, tak se její motivy opakují. Atmosféra se cyklí, vytváří prostor plný apatie a úzkosti. Zdůrazňuje to pojmenování skladeb názvy jako Spasm nebo Shocking Dark, které vedou k přerámování původních nálad. To, co kdysi podkreslovalo každodennost, dnes ve vyšším dávkování odhaluje nepatřičnost pro použití ke stejným účelům.
Stejně tak optimismus reaganovské éry vystřídala dnešní bezradnost. Doba pokročila, budoucnost je tady s novými problémy a výzvami. My ji ale stále jsme schopni vysvětlovat optikou osmdesátkového člověka. S jeho hodnotami, vizemi a ideály. Hledáme opěrné body v symbolech a dřívějších východiscích. Protože tomu všemu rozumíme. Je to kompas v naší realitě, ve které jsme tak ztratili směr. Lost in Reality vyznívá bezvýchodně v tom, jak tento stav odráží použitím stejné hudby v jiném dobovém kontextu. Přináší ale naději v neodpírání existence řešení a nepřímo naznačuje jejich výskyt v hledání nových vyjádření. Ne v odkazování na minulost.
Metro Riders – Lost in Reality (Possible Motive, 2023)
Bandcamp projektu
foto © se svolením projektu Metro Riders
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.