Co mají společnýho The Hives, legendární album Shape of Punk to Come a osm zbytečnejch LPček nejedný mámy s fotkou Björna Ulvaeuse?

Přednášky? Ano, ale taky koncerty nových, nadějných kapel, těch, o kterých se říká, že zítra budou vyprodávat stadiony. Co je na tom pravdy? Byli jsme tam.

Thurston Moore je pussy of the highest order. Protože nikdo není větší frajer, když dohraje sólo a sekne u toho kytarou stylem Converge hadr.

Koncert od kterého můžete očekávat vše, nebo nic. Bluegrass versus jazz, mandolína a piano. Netradiční crossover.

U příležitosti nového alba Change překlenuli Die alten Maschinen období virtuální existence a pomocí crowdfoundingu uspořádali dva památné koncerty.

Komu nestačili před třemi týdny Animals As Leaders a jejich bezlítostná technická dikce, měl první listopadové pondělí příležitost dosytit se...

Někdy je zkrátka těžké neplýtvat superlativy, v případě Baromantiky je to věc v podstatě nemožná. A co se týče živých koncertů?

Lucerna music bar možná není ten nejlepší prostor, na druhou stranu já ho mám rád. Přestal jsem fakovat na sloupy, na barmany, na chcanku za pade, na zahulené foyer, není…

Žánr pinku eiga rozhodně není pro každého, totéž platí o hudbě Xiu Xiu. Prvky exploatace, softcore pornografie a důmyslné zpracování nahoty... Xiu Xiu.

Potemnělé zákoutí klubu u Týnského chrámu míjel nespočet strašidelných masek, které ovšem až na pár výjimek na pravou halloweenskou oslavu nezavítaly...

Není to takovej holocaust, jako když se sejde Repelent SS a Hlinomaz, ty to berou jedním vrzem, ale to už jsem odbočil.

Sledovat Irenu Budweiserovou, jak se pokaždé ponoří do skladby a přenese nás někam pryč a po skončení jako kdyby se probudila a...

Na počátku možná nebylo slovo, ale tón. Alespoň v Gruzii, kde děti zpívají patrně dříve, než se naučí mluvit.

Přijde den, kdy se Alcest představí jako headlineři. Mezitím Opál bez kapesníčku a přehlídka švédských otvíráků.

Beatles o sobě prohlašovali, že jsou populárnější než Ježíš, Ukulele Orchestra of Great Britain tvrzení smetli tím, že jsou populárnější než Jidáš.

Podzemí olomoucké Galerie U Mloka rozezněli minulý čtvrtek Pacino a Strangers in the City. Ideální soundtrack k překlenutí podzimu.

Cesta z města se zužuje, domy vystřídají louky poseté kravami, ovcemi a kozami. Ve skalní soutěsce se motor busu narvaný post-rockerama, rychlost padá na 10 mil/hod.

Bluesovo-soulový feeling, až extrémně pohodová atmosféra, mající švih, lehkost a vtip. Robert Cray Band představil album In My Soul.

"Tady není alkohol? Co je tohle za koncert! Doneste mi další sklenku whiskey." Anebo: „Mé jméno je Asaf a jsem muzikant, což je dost zřejmé...“

Při takovém rozjezdu jsem měl dost času a prostoru všimnout si, že Angus Andrew vypadá v oranžové bundě s kapucí na hlavě, z níž čouhaly jen vlasy, jako mix mimozemšťana…